magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Rien - 4

Tento text je součástí archivu BDSM.CZ.
Původní datum vydání: 13. dubna 1999

Konečně naše zbité, poštípané, podrápané a zneuctěné samičky dorazily ke srubu, s námi v těsném závěsu. Unaveně se svezly na podlahu a takzvaně si lízaly rány. Štípavé šlehy devítiocasou kočkou, kterou jsem si vyndal z auta, je probral zpátky k životu.

"Nejdřív uděláte oběd, a pak si pro mne za mne vyližte navzájem kundy. No vlastně ano - při obědě nám předvete pořádnou lesbi show. Je to jasný?"

"Ano náš pane, je to jasné!" odpověděly obě sborově a dokonce zasalutovaly.

Nevěřil jsem svým očím a uším. "Odkud to máte?" zeptal jsem se přísně.

"Z televize, pane," odpověděla hrdě Marika, "Jako v tom klipu... "

"Fajn, schváleno," salutující nahé dívky mě vždycky rajcovaly. Prohlíželi jsme si s Igorem jejich krásná mladá těla, tu a tam poznamenaná nedávným trýzněním, vypnutá v pozoru. Těla, jež nám bezezbytku patřila. Marika měla možná ještě lépe tvarovanou postavu, i když nad Rien by také zaplesalo srdce každého chlípníka. Z Rieniny tváře rovněž vyzařovala vnitřní krása, daná její vysokou inteligencí. Ve výsledku jsme před sebou měli dva nádherné výtvory přírody, jeden lepší než druhý a naše štěstí bylo neskonalé.

Využil jsem příležitosti a bez upozornění jsem švihnul obě dívky důtkami přes číču. "Když salutujete, stůjte s napjatýma nohama, ale v mírném rozkročení. Obě jste neukázněné děvky. My vám ale ten dril vtlučeme do těla!"

Obě ženy se po předchozí ráně bolestivě schoulily do klubíčka, ale jakmile palčivá bolest trochu polevila, postavily se okamžitě znovu do předpisového postoje. Na Igorův pokyn: "Pochodovat na místě," ihned uposlechly a za vydatné pomoci bičíku a důtek zvedaly nohy stále výš. Pak jsme je nutili dělat dřepy a kliky, každé zaváhání či únava vyvolaly okamžitou odezvu v ráně bičem.

Marika brzo padla vyčerpáním na podlahu a Rien ji brzy následovala. Jen za pomoci důkladného výprasku důtkami jsme je obě vyhnali ven a na obě jsme vychrstli vědro s ledovou vodou. To je dostatečně probralo k tomu, aby byly schopny udělat oběd. Oblékly si předpisové zástěrky a pustily se do práce.

Během oběda poté obě pokorně splnily náš předchozí rozkaz, tj. lehly si na podlahu, Rien nejdříve Marice jazykem polaskala její rozbolavělý zadek a pak už si obě navzájem začaly vylizovat kundy. Zanedlouho se obě rozstřásly bouřlivou extází.

Jakmile se obě udělaly, okamžitě k nám po čtyřech přilezly a pustily se do tradičního kouření našich ocasů a lízání varlat. My s Igorem jsme si lebedili a cpali se kuřetem. Oběma našim kurvičkám jsme slíbili, že která z nich jednoho z nás dřív udělá, dostane přednostně oběd, zatímco druhá bude muset vše umýt a uklidit, a pak dostane krmení.

Obě klisničky vybalily kompletní arzenál svých schopností. Rien mně rafinovaně hladila vejce a teplými rty laskala spodní stranu žaludu s uzdičkou, Marika u Igora vsadila na hluboké vtahování jeho ptáka s občasnou poctivou ruční masáží. Díky dopolednímu mrouskání a tomu, že jsme se věnovali obědu, byla jejich bohulibá činnost značně zdlouhavá. Oba dva jsme se svorně snažili psychicky oddalovat ejakulaci, až nakonec zvítězila Rienina rafinovanost nad Mariččinou vášní. Moje otrokyně měla a má mé tužby a pocity dokonale přečtené, a domnívám se, že by mne byla schopná přivést k výstřiku i po deseti číslech. Marika se sice zpozdila jen o deset vteřin, ale přece jenom prohrála.

Poprvé jsem viděl v jejích očích skutečný smutek, ne snad kvůli úklidu a odloženému obědu, ale kvůli pocitu, že zklamala svého pána. Igor neměl to srdce ji snad ještě trestat, naopak se ustrnul a řekl jí, že tomu tak sám chtěl, aby jeho rozkoš byla delší. Jakmile Marika slyšela, že prodloužila slast svého pána, rozzářila se jako sluníčko a šťastně se pustila do mytí nádobí. Rien se ušklíbla, dobře si vědoma svého vítězství, můj spokojený pohled jí byl dostatečným důkazem. Nicméně v tichosti snědla svůj příděl a dobrovolně šla pomoci druhé otrokyni.

Po obědě jsme s Igorem usnuli, jako když nás do vody hodí a nechali jsme odpočinout i obě dívky. Vstali jsme až asi kolem páté hodiny a hned jsme se pustili do práce.

Několika ostrými údery bičem jsme probudili naše otrokyně a po čtyřech jsme je ještě rozespalé vypráskali před srub. Tam si obě navlékly otrocké postroje s háčky, zabodávajícími se do ňader a roztahujícími jejich frndy. Kolem zápěstí a kotníků si připjaly kožené pásky s kovovými oky a na krk dostaly těsné obojky. Na bradavky jsme jim připjali zubaté svorky s velmi silným pérem. Bylo to pro obě děvčata krušné probuzení a nyní se třásla strachy a také zimou, protože počasí se rapidně zhoršilo. Foukal studený vítr a drobně poprchávalo. My s Igorem jsme byli samozřejmě dobře oblečeni a navrch jsme měli pláště do deště.

Přinutili jsme Rien, aby obročmo nalehla na kozu na řezání dřeva, probitou dlouhými hřeby, jejichž hroty vylézaly asi tři milimetry ze dřeva a pak jsme ji připoutali k dřevěným nohám. Marika si musela kleknout se spoutanýma rukama na studenou zem a dívat se na Rienino trestání s vědomím, že ona dostane dvakrát tolik. Aby se při tom čekání nenudila, vložil jsem jí na záda podlouhlý špalek, přes nějž musela přehodit ruce, které jsem jí následně připoutal zrezavělým řetězem.

Rien, nadoraz přitažená ke koze, se neodvažovala ani pohnout, neboť se jí ostré hroty hřebíků zarývaly do kůže. V této bezmocné pozici byla nádherně vystavená našemu týrání. Uchopili jsme oba s Igorem dlouhé biče, postavili jsme se na dva metry od spoutané dívky a na střídačku jsme ji začali bičovat. S perverzní rozkoší jsme sledovali, jak se jí bič zakusuje do mokré pokožky a vydává svištivý zvuk, zakončený výrazným plesknutím. Zanedlouho se od hlubokého hvozdu odráželo dívčino sténání a pláč. Postupně jsme jí vysázeli každý padesát ran a kompletně zbarvili její kůži do šarlatova.

Když byla tato část trestu vykonána, uchopil jsem malé ploché prkénko a přistoupil blíže ke koze. Chvíli jsem se zájmem sledoval, jak kapky deště dopadají na růžový vnitřek Rieniny rozšklebené píči, ale pak jsem se jal pokračovat v exekuci. Vysázel jsem jí tím dřevěným prkénkem postupně po deseti ranách na každou půlku zbičovaného zadku a přispěl tak jeho mnohem zajímavějšímu barevnému vývoji. Mezi tím jsem zkusmo vrazil prst do její slintající pochvy, na níž měl každý úder vysloveně zavlažující vliv. Rien řvala při každé mé nešetrné ráně jako na lesy, čímž nám působila nevýslovnou slast.

Marika vše sledovala vytřeštěným zrakem, v němž bylo možno spatřit nevýslovnou hrůzu smíchanou s rostoucím vzrušením. Igor k ní přistoupil a rovněž vyzkoušel vlhkost její kundy, přičemž výsledek této zkoušky neklamně potrvdil její masochistické sklony.

Odvázali jsme Rien z kozy, přičemž se našim zrakům ukázala její přední část, krutě poznamenaná hroty hřebíků. Nyní jsme dívce spoutali ruce k sobě, přivázali k ní dlouhý provaz a ten přehodili přes větev smrku. Za něj jsme ji pak vytáhli asi třicet čísel nad zem. Konec provazu jsme omotali kolem kmene. Rien se nyní komíhala na vytažených pažích a tiše skučela bolestí. Chopili jsme se opět našich bičů a začali jsme ji protáčet jako káču. Většinu našich ran jsme mířili na přední část těla, abychom docílili jednolitého zabarvení. Občas zavítal štiplavý konec našich bičů i do násilím roztaženého dívčina genitálu, což bylo z její strany kvitováno obzvlášť bolestivým výkřikem.

Igor už ten nával vzrušení nemohl déle vydržet, přiskočil k Marice, stále připoutané ke kládě na svých ramenou, osvobodil svůj úplně ztopořený ocas a v tom okamžiku už stříkal lepkavé semeno na otročinin překvapený obličej. Ještě stříkající jí ho pak vtlačil do úst, aby mu z něj vysála všechno žhnoucí semeno.

I já jsem cítil, jak mi semeno tepe ve varlatech, urychleně jsem spustil Rien na zem, stále svázanou jako balík jsem ji otočil na břicho, roztáhl jsem jí obě zřezané a opuchlé půlky a mocným tlakem jsem vklínil svůj naběhlý penis do jejího skvostného zadku, abych ho vzápětí až po okraj naplnil spermiemi.

Toto sexuální vybití však nemohlo uhasit perverzní žízeň, kterou jsme oba pociťovali. Rozhodli jsme se vzít nyní na řadu Mariku. Přivázali jsme ji na kozu obdobným způsobem, jako byla předtím připoutána Rien a škodolibě sledovali její rostoucí zděšení. Zbitá Rien mezitím bezvládně ležela na mokré zemi ve stále sílícím dešti, který milostivě chladil její mnohé rány, často lehce krvácející tam, kde byla kůže protržena.

Mezitím, co se Rien vzpamatovávala z výprasku, Marika byla ve středu dění. Podle dohody musela dostat dvakrát tolik a tak bylo její smyslné tělo zanedlouho plné jelit. Marika řvala jako zjednaná, až jí posléze došel dech a už jen táhle skučela. Dostala neuvěřitelných dvěstě ran a kupodivu to vydržela až do konce - pak omdlela.

Přivázali jsme ji za ruce a zavěsili do vzduchu stejně jako předtím Rien a počkali, až se probere. Déšť stále sílil a do toho přišla bouřka a zanedlouho se naše temné katovské postavy rýsovaly na pozadí černého nebe ozářeného blesky. Jeden z úderů hromu probral nešťastnou dívku k životu, čehož jsme hned využili a do jejích prsů, bříška a stehen a pohlaví se zakously naše hladové biče...

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: