magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Kůň

Poznámka editora: Tato povídka poprvé vyšla před několika lety v nějakém časopise a náhodou se mi dostala do rukou. Jak silně na mne zapůsobila jest možno poznat z toho, že jsem ji přepsal do počítače a pečlivě uložil na disketu. Disketu jsem po čase našel a vyžádal si souhlas ke zveřejnění. Jednalo se o můj první kontakt s ponyplay a jsem za něj Lence vděčen, stejně tak za to, že mohu tuhle povídku zveřejnit i na BDSM.CZ.

Michal Altair Valášek

Když mi volal poprvé, nejistě se zeptal do telefonu: „A máte uzdu na koně?“ Odpověděla jsem „Chceš být koněm?“ Položil sluchátko. Škrtla jsem tedy jeho objednávku. Nevěřila jsem, že by přišel. Objednala jsem náhradního klienta na konzultaci. času mám opravdu málo, a tak se snažím věnovat každou volnou chvilku těm, kteří si chtějí jen popovídat.

Zazvonil. Šla jsem otevřít a vedla jsem ho do studia. Styděl se. Mladý, asi dvacetiletý chlapec, mohl vážit maximálně padesát kilo.

„Jdeš na konzultaci?“ zeptala jsem se.

„Ano, jsem objednán.“

„Dobře, posaď se a povídej mi o svém problému.“

„No, chci být, jak jste říkala, tím koněm.“

„Aha“, pochopila jsem, o koho jde. Protože mu očividně nebylo příliš do řeči, přešla jsem tedy hned k věci.“Svlíknout a do sprchy!“

Než se stačil osprchovat, obula jsem si vysoké kožené boty celé pobité cvočky. Připravila jsem si uzdu a bič. Vyšel ze sprchy a kleknul si na kolena. Poplácala jsem ho po zádech. „To mám ale hezkého hřebečka,“ pochválila jsem svého nového koně. Oklepal se. „Tak, a teď tě budu cvičit! Takže cvalem, hezky dokola a zostra!“

Cválal opravdu jako kůň. Vzala jsem jezdecký bičík a pobízela jsem ho stále víc a víc. Po třetím kolečku jsem ho zastavila. Poplácala jsem ho znovu, tentokrát po hlavě, a dala jsem mu cukr. Poslouchal na slovo. „A teď budeš vozit paní. Opovaž se vzpínat!“

Nasadila jsem mu uzdu a nasedla na jeho záda. Podlamovaly se mu nohy, byl skoro ještě dítě, ale jeho úd se pod tího mého těla nalil krví.

Pobízela jsem ho bičíkem a on mě hrdinně vozil na svém útlém hřbetě. Pobízela jsem ho bičíkem oravdu jako koně. Drezírovala jsem ho. Cval, klus a chůzi střídal přesně podle mých pokynů.

Na jeho zadku přibývaly stopy po biči a vždy, když jsme procházeli kolem zrcadla, se do něho zálině podíval. Byl vzrušen. Byl to pro normálního člověka dost komický pohled. Útlý chlapec v koňském postroji nosí dominu, která má nejméně o patnáct kilo víc než on. Jemu to ale vyhovovalo.

Po určité době, kdy jsem uznala za vhodné, že by naše drezůra mohla skončit, jsem seskočila z koně a poručila mu, aby vyskočil na lůžko. Udělal to. Odstrojila jsem ho a ručníkem utírala jeho zpocené tělo. Přitom jsem ho chválila a poplácávala po zádech.

„Za to, že jsi byl poslušný, se ti musím odměnit. Lehni si na lůžko.“ Udělal to, tentokráte už ne jako kůň. Plnou vahou jsem mu sedla na hrudník zády k jeho obličeji a rukou mu začala masírovat jeho naběhlý úd. Trvalo to jen pár sekund a ruku mi zaplavila horká tekutina. Prudce oddechoval a já si šla umýt ruce.

„Tak co, líbila se ti moje drezůra?“

„Moc, vy jste psycholožka?“

„Ano.“

„A proč děláte dominu?“

„Protože jsem takto zaměřená, ale i jako psycholožku mě vždycky zajímali lidé s takovou orientací. Kdybych studovala sadomasochismus pouze teoreticky, myslím, že by to nebylo dostatečné. Za dva roky praxe dominy mám spoustu poznatků o osobnostech těchto lidí. Píšu o sadomasochismu knihu a mnohem zajímavější bude teorii prokládat rozhovory s lidmi, kteří s touto úchylkou žijí. Sadomasochismus je můj život a zjistila jsem, že skutečně kvalitní vztahy mohu navazovat pouze s podobnými lidmi, jako jsem já sama. Jsme už taková velká rodina.“

„Já bych se studěl komukoliv kromě vás říct, že mám představy být koněm.“

„Snad lidem, kteří jsou 'normální'. Zkusil jsi to říct jinému koni?“

„Žádného neznám.“

„No tak to vidíš. Kdybys poznal pár přátel, kteří jsou stejní jako ty, určitě by se ti žilo líp.“

„Ale já se toho chci zbavit. Copak to nejde? Třeba psychoterapií?“

„Snad částečně ano. Vše se dá do jisté míry ovlivnit vůlí a okolím, ve kterém žiješ. Ale říkám, jen do určité míry. Kdyby se masochismus dal léčit, myslíš, že bych měla tolik klientů? Masochismus není nemoc, proto se nedá léčit.“

„To jste mi moc optimismu nedodala.“

„Jsi ještě mladý, musíš se naučit žít s tím, jaký jsi. Je to součást tvé osobnosti. I když ti není příjemná. Ale na to příjdeš sám.“

Rozloučili jsme se. Když odcházel, chytil mě oběma rukama za ruku a začal mi ji líbat: „Paní doktorko, pomozte mi prosím. Chci žít jako normální člověk.“

„Ale v tom ti nikdo nebrání. Znám spoustu lidí, kteří jsou jako ty.“

Když jsem za ním zavírala dveře, cítila jsem na ruce vlhkost jeho dlaní. Dlouho jsem o tom chlapci přemýšlela. Věděla jsem, že se brzy objeví znovu, protože nemá sexuální partnerku. Je sám. Ostatně jako všichni sadomasochisté.

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:

Tedy Lenko (ta storka je buďto blbá nebo odfláknutá nebo hrubě zkrácená) jestli jsem tě nepřechválil když jsem ti na poště říkal že jsem si o tobě dřív myslel že jsi ehm no divná ale v reálu jsi docela fajn.

"přešla rovnou k věci" ??? po jednom telefonátu kde se jen zeptal na uzdu ? a jednou řekl že chce být koněm ? sorry to bych si teda nedovolil. Než vezmu koně do stáje na první výcvik předchází tomu mraky emailů a telefonátů a následně osobní pohovor kde se ladí to co se bude pak ve skutečnosti dít. zároveň smlouva o přijetí koně do stáje kde se potvrzují oboustranně schválené tréningové metody a na místě před započetím tréningu se stvrzuje podpisy.

"vysoké kožené boty celé pobité cvočky" ach ty profi dominy ! na koni se snad jezdí v jezeckých holinkách, to nevíš ?

"Takže cvalem, hezky dokola a zostra!...Nasadila jsem mu uzdu a nasedla" ??? to jako předtím běhal bez uzdy a bez lonžky ?

"Cválal opravdu jako kůň" jen tak napoprvé s jezdkyní na zádech ? to dost pochybuju

"Podlamovaly se mu nohy" Jezdec musí znát limity svého koně ! (příručka jezdectví první díl)

"Cval, klus a chůzi střídal přesně podle mých pokynů. - Na jeho zadku přibývaly stopy po biči" ??? drezurní bičík je určen k pobídkám, pokud se kůň chová bezchybně a dělá maximum tak bičík používá jen blbec. (nebo bylo míněno žes ho mnohokrát pobízela do rychlejších chodů ?)

"začala masírovat jeho naběhlý úd" sex se svěřeným koněm ? (ženský jsou prdlý u mě to holky dělaj taky přestože je to výslovně zapovězeno)

"Znám spoustu lidí, kteří jsou jako ty" no já bych je spíš v ČR spočítal na prstech.

Jestli ty Lenko občas trochu nekecáš

PS: zcela mimo téma ... moje nová krásná mladá přítelkyně ma zdravotní vadu která se odborně nazývá "koňská noha" ? a směje se jak kůň :)

Milý ccc, neznám tě, ani jsem nebyl otrokem Lady A (z čehož mě někdo hned obviní, když ji hájím). Poznali jsme ji ještě s L, když na českém netu nebylo skoro nic o bdsm, modemy zvládaly 28,8 kbps a srazy se ještě domlouvaly obyčejnými dopisy (konspirační inzeráty v novinách už nás minuly, to bylo za bývalého režimu, jsme mladší generace).

K tvým podotekům podobně heslovitě:

"vysoké kožené boty celé pobité cvočky" ach ty profi dominy ! na koni se snad jezdí v jezeckých holinkách, to nevíš ?

- ale ví, jenže 1. povídka je povídka, 2. jako domina má působivou sbírku bot a to nejen kvůli sobě, ale i kvůli subíkům, které chce potěšit a 3. Paní si vybírá, zda bude jezdit bosky, v lodičkách, gotických vysokých botách na jehlách apod.

Jezdecké holinky jak jistě víš není problém poměrně levně koupit, ale každému se nelíbí, pro někoho jsou moc "obyčejné"

"Takže cvalem, hezky dokola a zostra!...Nasadila jsem mu uzdu a nasedla" ??? to jako předtím běhal bez uzdy a bez lonžky ?

- ano, to se dá a může. Mohlo se to stát, dost lidí ochotně poslouchá bez pomůcek.

"Cválal opravdu jako kůň" jen tak napoprvé s jezdkyní na zádech ? to dost pochybuju

- budeš se divit, sice jsem jel na holce jen jednou a samozřejmě ji nenutil do cvalu, když to pro ni bylo poprvé a chtěla to vyzkoušet, ale zvládla to. S jezdcem na zádech. V terénu. Mám o tom na webu článek. Hodně starý. Chlap, který zvládne, aby se po něm ženská prošla v jehlách, zvládne také běh v terénu. Napoprvé. Pokud se jezdkyně nebojí a pobídne ho :-)

"Podlamovaly se mu nohy" Jezdec musí znát limity svého koně ! (příručka jezdectví první díl)

- nejen psycholožka, ale každá dobrá partnerka plní subíkovi přání - s tím, že posoudí jen to, jestli je bezpečné, když se mu nohy podlomí a třeba oba upadnou. Podle toho volí terén a sama posuzuje míru rizika (pro sebe). Koni se v podstatě nic nemůže stát, náhlý problém, kde už seskočení nic nevyřeší,ničemu nepomůže - ten může mít jen s plotýnkami.

"Cval, klus a chůzi střídal přesně podle mých pokynů. - Na jeho zadku přibývaly stopy po biči" ??? drezurní bičík je určen k pobídkám, pokud se kůň chová bezchybně a dělá maximum tak bičík používá jen blbec. (nebo bylo míněno žes ho mnohokrát pobízela do rychlejších chodů ?)

- lidský kůň to třeba chce prožít jinak a Paní mu vyhoví. Zdá se, že se považuješ za experta na skutečné koně, ale třeba já jím zdaleka nejsem a přesto vím to, co píšeš, nemusí být pravda

Zkus třeba westernové ježdění, vždy bez bičíku, často bez držení otěží, rozhodně bez chytrých pouček.... ty experte.

"začala masírovat jeho naběhlý úd" sex se svěřeným koněm ? (ženský jsou prdlý u mě to holky dělaj taky přestože je to výslovně zapovězeno)

- ty výslovně zapovídáš takovou věc? No dobře, to je tvé právo, ale chlubit se tím? Net je plný videí typu holčička a kůň, nakonec i v populární komedii to říkala ta z Pobřežní hlídky :-) takže je to mainstream, nic, nad čím by se kdokoli normální (ve smyslu většinově sexuálně orientovaný) byť i jen pozastavil. Pokud nemá nějaký osobní problém.

"Znám spoustu lidí, kteří jsou jako ty" no já bych je spíš v ČR spočítal na prstech.

- tak to jich prostě TY znáš málo :-)

>Jestli ty Lenko občas trochu nekecáš

Určitě se povídka liší od života, ale někdy život předběhne povídku. Pokud jsi to nezažil, děláš něco špatně? Možná to bude chtít vzdát se části kontroly. Život se nesmí brát tak vážně, pak je to přežívání.

>PS: zcela mimo téma ... moje nová krásná mladá přítelkyně ma zdravotní vadu která se odborně nazývá "koňská noha" ? a směje se jak kůň :)

Už zase se chlubíš, tím se potvrdilo, že máš problém, který nechceš vytahovat a tímhle ho maskuješ. Věř mi, je to průhledné, Lady A o tom určitě ví víc než ty a já, jen nepovažuje za nutné reagovat, nakonec o této povídce už dávno nemusí ani vědět. Dal ji sem někdo úplně jiný. A je notně fousatá (ta povídka).

Mimochodem, mám dvojitý obratel, ten, kde má kůn kohoutek. Proto se při jízdě na mých ramenou holka nejen na břehu moře v Anglii krásně udělá. Tohle taky někdo napadne jako chlubení, ale tím nezmění to, že je to pravda.

A pokud jsi milý ccc opravdu rubberman a jen se za tebe někdo nevydává (a nepodporuje to veřejně známou adresou stránek), tak se nediv, že máme poměrně odlišný pohled na život, na to, jak mají vypadat stránky (komerčnost/nekomerčnost, vlastní obsah vs. reklamní odkazy atd.). Myslím si ale, že skutečný rubberman by nemohl nikdy napsat, že zná jen pár lidí, kteří v ČR dělají ponyplay. Vždyť máme celé statky (viz polyamory), kde se dělá vše, i ponyplay, a to včetně připouštění a chovu lidských klisen, akorát se neprezentují na netu, čemuž se jistě nemůžeš divit.

jj opravdu Tome jsem to já. (Dík za email)

a to že se náš pohled na ponyplay zjevně liší na věci nic nemění. Takže se s tebou nemíním hádat.

Pokud si s Lenkou jen hrajete na pony play a píšete mastubační fantasie tak ok, já to prostě beru jinak.

více kdyžtak v poště

:-) se nehádám, ve Fotogalerii bylo hodně pěkných fotek toho, že jsme si nehráli, spíš prožívali (a popisy tam zůstaly). Další mail od tebe nedošel, takže mohu tady prozradit, že jsme léta jezdili i na reálných koních - dokonce už lze prozradit, že vždy, když byla L odešlá, což bylo docela pravidelně, začal jsem jezdit do stáje. Protože jsem měl spoustu času, prošel jsem celou "kariéru" od posluhy přes stájníka (pomáhal jsem třeba při připouštění) až po ježdění v koňském sanatoriu (jeden kůň zchromlý na přední nohy, druhý sedřená záda od špatného sedla - první nevyléčitelně zničený, léčení druhého se táhlo v řádu měsíců).

K tomu všechny ty zkušenosti s mladým otrokem, kterému L na balkóně vypálila doutníkem svou značku do boku, pát metrů od toho chodili lidi... to se stalo velkou atrakcí ještě předtím, než u nás byly první srazy, takže asi tak :) Fotky z toho jsou ještě černobílé, doma vyvolávané. Jsem holt stará struktura. Není divu, byli jsme spolu 22 let. To se člověk už někam dohrabe.

Autorce a správci serveru: díky za zveřejnění. Na náhody nevěřím, budete někdo (třeba Rider/Mysh, ale i ostatní matadoři nebo někdo z Achak) na nedělní Velké Pardubické? Je to od 11 a vstupné tradičně pouhých 150 Kč.

Příležitost pro minisraz :-) spíš asi v sobotu večer u mě? Minulý pátek se velmi vydařil, od té doby makám, takže neděli si určitě udělám volnou. Budou-li zájemci, tak i sobotu. Kontakt je na stránkách.