magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Žena a výprask v průběhu věků

Přehnete-li si dnes přes koleno nepořádnou manželku či neposlušnou dceru, zdvihnete jí sukni a vysázíte jí na holou zadnici obligátních pětadvacet řemenem, rákoskou, vařečkou či metlou, dopustíte se trestného činu. Nebylo tomu ale tak vždy, a ještě dnes se v některých částech světa ozývá svištění rákosky, metly čí biče, provázené nářkem žen či dívek, dostávajících výprask. Někdy vám dokonce zákon předepisoval, čím a jak moc může být žena potrestána…

Bití bylo odjakživa jak prostředkem k vynucení poslušnosti, tak i trestem za provinění méně závažná, než byly hrdelní zločiny. Výprasky byly ve všech dobách udíleny mužům i ženám, ale vzhledem k tomu, že právo vyžadovat poslušnost a trestat přestupky měla i osoba, stojící v čele domácnosti, a tou byli až na výjimky muži, ženy bývaly bity častěji.

Asi nejznámější výprask ve starověku dostala kolem roku 60 n.l. keltská královna Boadicea, když se po smrti svého manžela odmítla podřídit římskému právu v otázce dědictví. Za to jí nechal římský správce Decianus Catus veřejně zbičovat.

Výprask byl tenkrát běžný trest a mrskání otrokyň nebylo nic nenormálního. Protože majitelem těla i šatů otrokyně byl její pán, dá se předpokládat, že byly bity nahé, aby bič oděv neponičil, a zpravidla přede všemi jako odstrašující příklad pro ostatní. Pán domu měl rovněž právo trestat všechny členy své rodiny, je tedy velmi pravděpodobné, že uznal-li to za vhodné, dostala výprask i jeho žena, dcery, snachy i jiné jeho příbuzné. K důvodům k výprasku patřila zejména krádež, neposlušnost a nevěra.

Následná christianizace společnosti, která považovala mimomanželskou soulož za hřích, byly ženy trestány výpraskem i za provinění proti šestému přikázání desatera. Prostitutky se sice mlčky trpěly, musely ale již počítat s občasnou nelibostí panstva, zejména církevního. Byly pak zcela nebo do pasu svlečené mrskány bičem nebo metlami. Obnažení se sice považovalo za velmi potupné, jsou ale známy případy, kdy je nevěstky včetně výprasku na pranýři pokládaly za velmi účinnou reklamu, protože veřejné výprasky byly vítaným zpestřením jinak všedního života obyčejných lidí bez ohledu na to, zda bič či metla dopadaly na holá záda či zadnici trestané ženy. Stávalo se ale, že katovo mrskání končilo smrtí jeho oběti. Veřejný výprask byl mnohdy i součástí jiného trestu; mrskány byly před popravou vražedkyně nebo prostitutky před vypálením cejchu a vykázáním z města. Smilstvo bylo nejčastějším proviněním, které se veřejným výpraskem trestalo. Mikuláš Dačický z Heslova ve svých Pamětech píše, že cestou na pranýř si mnohdy ženy hlasitě stěžovaly, že k mrskání se odsuzují jen chudé, kdežto stejně nemravné, ale bohaté, výprask nikdy nedostanou. Ze stejné knihy pochází i humorná zmínka …“o Mandě, kutnohorské děvečce od Bakalářů, která v roce 1614 sama na sebe žalovala, že s podomkem Matoušem smilnila.“ Domnívala se, že bude přinucen si jí vzít za ženu, místo manžela ale jen výprask na pranýři dostala.

Kroniky a paměti se málokdy zmiňují, zda byla ženám na pranýři mrskána záda či zadnice. V Rýmařově dával kat „žvavým“ ženám výprask prutem, holí, býkovcem či důtkami na záda a zřejmě stejně i vymrskával ženy povětrné březovou metlou z města. Smolné knihy se často zmiňují o k mrskání (pardusu) na pranýři odsouzených ženách. Zajímavý je zápis z Trhového Štěpánova, podle kterého byly v roce 1724 a 1725 čtyři cikánky za potulku před vypovězením z města vymrskány třikrát okolo šibenice, ale uvádí se, že první z nich, Alžběta Kačanka byla vzhledem k těhotenství mrskána pouze přes záda. Záda byla terčem biče i v Anglii. Královna Alžběta I. koncem 16. století přikázala, že při veřejném výprasku smí být žena vysvlečena pouze do pasu. Zřejmě to souviselo s nařízením jejího otce, Jindřicha VIII., aby mrskány za potulku byly i ženy, tehdy převážně prostitutky. Michael Kerrigan v knize „Dějiny mučení“ píše: „…ve Skotsku a v Anglii bylo bičování součástí každodenního života. V Banffu v roce 1629 bylo nařízeno bičování Isabel Mitchellové, která měla být za krádež vysvlečena a vyhnána z města. Bičování … bylo prováděno také na ženách, jejichž toulání mělo sexuální původ. V Aberdeenu v roce 1940 byla Margaret Warracková odsouzena k bičování na pranýři, aby se mohla veřejně vyznat ze svého smilstva.“ Ženy byly při takové exekuci připoutány ke sloupu, který stál na  nejfrekventovanějším místě ve městě, na tržišti.

Bičovány byly v 17. století i kvakerky při vymrskávání z města, jak v Anglii, tak v její kolonii, Americe. V již zmiňované knize se píše, že: „Mary Tomkinsová a Alice Ambrosová byly odsouzeny k bičování za vozem přes 11 měst, deset ran v každém… Ve velmi chladný den byly vysvlečeny a bičovány skrze tři města… až v Salisbury byly dalšího výprasku ušetřeny.“

Podobně tomu bylo i mimo evropskou  a severoamerickou kulturu. Robert van Gulig, který se věnoval studiu starých čínských tisků, z kterých čerpá náměty pro svoje romány, popisuje v jednom z nich dva výprasky ženy na veřejném soudním projednávání v Číně. Zatímco poprvé, když měla za pohrdání soudem dostat padesát ran bičem „…dva biřici jí roztrhli šaty a spodní oděv až k pasu…“, podruhé, kdy vzhledem k tomu, že její záda by další výprask nevydržela, měla dostat dvacet ran rákoskou na zadek, „biřici jí … stáhli kalhoty… a jejich velitel jí vzápětí zakryl hýždě mokrým hadrem, protože zákon stanoví, že žena smí být nestoudně obnažena pouze na popravišti“. Za „nestoudné obnažení“ se tedy nepovažovalo vysvlečení horní části těla a odhalení ňader. Protože autor velmi dbá na dobové reálie, je velmi pravděpodobné, že popis výprasku je věrohodný.

V jedné publikaci o vývoji soudnictví se ale píše, že „..rány bičem, dopadající na obnažené zadnice dívek či mladých žen byly vždy zajímavou podívanou především pro mužskou část publika“.  Z výtahu z kroniky Brodku u Prostějova se dozvídáme, že „čeleď byla trestána v neděli. Mužská holí na zadnici, ženská mrskána metlou“. Jelikož výprask metlou je mnohem účinnější, dává-li se na holou, dá se předpokládat, že neposlušným děvečkám byly před ním zdviženy sukně. Stejně zřejmě dopadlo i třinácti účastnic stránovské rebelie v roce 1808, které byly odsouzeny k mrskání metlou – od osmi do pětadvaceti ran. Jedna z nich dokonce k patnácti ranám metlou „při počátku a při konci“ čtyřdenního vězení. Při exekuci na mladoboleslavském náměstí, kde byly rebelantky položeny na lavici, se zřejmě bylo na co dívat, přestože šesti z nich byl výprask pro těhotenství nebo kojení odložen.

Veřejných výprasků nebyly ušetřeny ani vznešené dámy; hraběnka Jeane de la Motte, která se zúčastnila machinací s náhrdelníkem francouzské královny Marie Antoinetty, byla v předvečer Velké francouzské revoluce za svůj podíl na této aféře odsouzena k veřejnému zmrskání a exekuci, která byla vykonána bezprostředně po vynesení rozsudku, přihlíželo na nádvoří Justičního paláce v Paříži mnoho set diváků. Byl to patrně poslední veřejný výprask ženy ve Francii.

Kromě veřejných exekucí, které ale rozvojem puritánství byly postupně zakazovány, byly ženy a dívky trestány bitím za různé přestupky v institucích, kde buď dobrovolně (kláštery), nešťastnou shodou okolností (sirotčince) nebo rozsudkem soudu (věznice a později polepšovny) byly internovány a jejich svoboda pohybu byla omezena a výprask byl tudíž jedním z mála možných trestů za neposlušnost. V řádech těchto ústavů jsou zmínky o způsobu provádění exekuce - žena mohla být bita pouze metlou a neměla dostat více jak 18 ran. Je znám případ, kdy dozorce seřezával vršek metly do špičky, takže již na počátku výprasku měla trestaná žena záda rozdrásaná do krve. V brněnské věznici Špilberk (1783 – 1858) byly ženy mrskány důtkami. V polepšovnách pro dívky vykonávaly dozor zpravidla členky některého  církevního řádu. V pravidlech první české polepšovny v Nové Roli je psáno, že k trestání káranek byla kompetentní pouze sestra představená, a při odmítání poslušnosti bylo kárance uštědřeno 25 ran holí silnou jako prst. Ještě v první polovině minulého století se dívky, které utekly z polepšovny, trestaly výpraskem rákoskou na holou zadnici a stehna. Bitím se trestaly i přestupky ve školách a penzionátech; výprask byl běžným prostředkem k výchově dcer k poslušností i doma.

Právo trestat své poddané měli jejich páni. Od 16. století začaly být vydávány čelední řády, upravující podmínky čelední služby. Poslední čelední řády u nás byly vydány ve druhé polovině 19. století a platily ještě krátce po druhé světové válce. Pražský čelední řád z padesátých let 19.století dovoloval, jestliže domluvy nepostačovaly, použít proti služebné prostředků přísnějších, avšak neškodných jejímu zdraví, tedy výprask prutem či metlou. Na základě nařízení rakousko – uherského císaře č.94/1854 z 20.4.1854, nazývaného také jako „výpraskový patent“, mohla být osoba odměňovaná mzdou místo vězení „kárána“ metlou či holí do dvaceti ran. Přestože tento zákon byl zrušen, mohl podle čeledního řádů i nadále pán trestat služebnou i „na těle“, tedy bitím.

I na hubaté, líné a neposlušné manželky bylo v zákonech a nařízeních pamatováno. Podle brněnského městského práva z poloviny 14. století byl manžel hlava a pán vlastní ženy s právem trestat ji prutem, holí nebo důtkami. Anglický zákon z 18. století sice zakazuje manželům používat pro “nezbytné pokárání“ svých žen prut silnější než palec, ale ještě v prvých letech 20. století měl v Anglii manžel nejen že mohl tělesně trestat svoji ženu, ale v případě potřeby měl navíc i právo přizvat si k takovému „kárání“ policejní asistenci. Pro tamější strážníky mohlo být vítaným zpestřením nudné služby sledovat, jak manžel mrská své nezbedné ženě dostatečně tenkou rákoskou holou zadnici.

 

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:
odpovědětodpovědět Gravatar

Pěkné, fundované...

Já navíc kdesi četl, že zvlášť v té době největšího puritánství, kdy se neslušelo mluvit o tom, že ženy mají nějaké nohy (a halily se i nohy u stolů, aby na to neupomínaly) - natož pak zadek! - byly "zada" eufemismem pro hýždě, takže když se v kronice či manuálu výchovného ústavu píše, že schovanky dostaly metlou na záda, že se tím ve skutečnosti myslel zadek, jenom prostě nešlo napsat to slovo rovnou...

Velmi pěkně napsáno. Přesně takovýto článek tu chyběl. Díky za něj!

Zdravim Vas vsechny citatele, zvlaste pak autora. Jsem z Rymarova a rad bych vedel, kde jste prisel na zminku o trestech v Rymarove? Dekuji :-).

odpovědětodpovědět Gravatar

Škoda, že už je to jen historie ...

Myslím, že moderní západní společnost značně chybuje, když nepřipouští lehké tělesné tresty jako je výprask. A to teď nemám na mysli pro někoho vzrušující představu veřejných exekucí vnadných dívek. Namísto péče o tisíce povalečů plnících věznice za kdejaký banální delikt, což nás stojí haldu peněz, kteří se tam stejně nepolepší, spíš padnou do ještě hlubší sociální pasti a navrch se naučí lumpárny, které doposud neuměli, by bylo dobré je přiměřeně ale dostatečně citelně zlískat (a nemusí to být při veřejném tyátru), chcete-li zpráskat, seřezat, zbičovat. V Malajsii nebo Singapuru tuším, můžete být právem seřezáni třeba za odhození vajglu na ulici a věřím, že by se i u nás ulice po takové trestní reformě zázračně vyčistily :-)

Pravda, na jistou část občanstva by tyto alternativní formy trestů mohly mít přesně opačný účinek, než by bylo žádoucí ;-)

jak nechutné ..... :-! hlavně že se pánové dobře baví,ubožáčci.. díky že žiju dnes

Michaelo.proč to považujete za nechutné?Pavel

michaelo, zkus to. je to prima, když dopadne dutka na zadek, zastipe, takových 10ran za sebou.

odpovědětodpovědět Gravatar

Erotická hra pro páry kde na sebe i výprask nedá dlouho čekat.

Dnes už bohužel takové trestání nepřichází v úvahu, pokud se s ženou nedomluvíte. Jak to ale udělat, abyste ženu přesvědčili k něčemu takovému? Jeden z velmi nenápadných a nevinných způsobů je zahrát si erotickou hru pro páry, ve které se plní různě obtížné sexuální úkoly. Výprask tam je taky a i spoustu jiných záludností. Pokud bych měl být konkrétní, tak jedna z těch odvážnějších her se jmenuje Nespoutané vzrušení a najdete ji u Origame.

Dobrý den.Po přečtení článku jsem zjistil,že žiji asi v minulosti.Jsem právník a byl jsem požádán přes svého známého.abych jeho příbuzným pomohl vyřešit právní problém.Přijel jsem k nim na návštěvu,bydlejí na moravské vesnici c v rodinném domku.Problém jsme vyřešili a pak jsme si u kávy a zákusku povídali.Seděli jsme v kuchyni a já jsem si všiml.že na kredenci ze strany visí pásek,který normální člověk používá do kalhot.Zeptal jsem se proč visí právě na tom místě.Paní domu mě odpověděla,že její manžel uznává jedinou zásadu,že jelita na zadku jí mají připomínat,že má manžela poslouchat.Proto má ten pásek stále na očích.Měl jsem na jazyku několik dotazů,ale jsem asi srab,protože jsem se nezeptal vůbec na nic.Odešel jsem s divným pocitem.Po příchodu domů jsem náhodou našel Váš článek a proto na něj reaguji.Byl bych rád,kdyby mi někdo z čtenářů odpověděl na to co jsem se asi ze srabu něl zeptat.Děkuji

Pěkné. Škoda, že nežiji v té době. I když mám při¨ítele, který mě připoutá k lavici a na na zadek mě vysází klidně 25 ran. Důtkamaa. A také klidně roztahnu nohy, pevně zafixované v poutech a zmrská mi kundičku, asi tak 10 ran. je to úžasné.

Nezlob se na mě,ale Tvému příspěvku vůbec nerozumím.Můžeš mi to nějak vysvětlit?Pavel

odpovědětodpovědět Gravatar

3.2.2011 18:31:52 michaela 90.180.175.--- jak nechutné ..... :-! hlavně že se pánové dobře baví,ubožáčci.. díky že žiju dnes

A jak jsi se dostala na tyto stránky? Jsou docela specifické a pro určitou skupinu lidí, takže mě překvapuje, že od někoho zde čtu takováto slova odsouzení, když nejsi úchyl, proč čteš takovéhle věci?

odpovědětodpovědět Gravatar

RE: 3.2.2011 18:31:52 michaela 90.180.175.--- jak nechutné ..... :-! hlavně že se pánové dobře baví,ubožáčci.. díky že žiju dnes

Jde o to, že článek popisuje trestání, čili nedobrovolný akt, zatímco tyto stránky se zabývají lidmi, které by to podstoupily dobrovolně a s radostí. A také jde o to že takto trestány byly v 99% pouze ženy, navíc mnohdy za naprosté banality, za které by se muži nic nestalo, což je dle mě nechutné. Vím, že to tak prostě chodilo, a ve spoustě Arabských států je to tak do teď, ale situace, kdy je znásilněná žena potrestána bičováním za nevěru, je absurdní a nechutná.

odpovědětodpovědět Gravatar

RE: 3.2.2011 18:31:52 michaela 90.180.175.--- jak nechutné ..... :-! hlavně že se pánové dobře baví,ubožáčci.. díky že žiju dnes

Přesně tak, já souhlasím, tohle je zvrácený a nechutný. Já nesnáším násilí (nezaměňovat se hrou na násilí). Vždycky, když čtu o něčem takovém, obrací se mi žaludek. Je odporný, že je někdo schopen povyšovat se nad jiného a fyzicky ho týrat, myslím doopravdy týrat. Tohle němá s BDSM nic společného, v BDSM se vše děje dobrovolně, je to hra, subík si to užívá, ať už má rád lehký výprask nebo pěkně krvavé seřezání, to je fuk, ale vždycky je to se souhlasem. Jestliže někdo někoho mlátí proti jeho vůli, je to prachsprostý tyran, který by zasloužil to samé a ještě zavřít až zčerná.

"Po příchodu domů jsem náhodou našel Váš článek a proto na něj reaguji."

Jo, NÁHODOU, jo? :-)

odpovědětodpovědět Gravatar

RE: Škoda, že už je to jen historie ...

určitě by si spusta lidí rozmyslela, jestli nadále páchat zločin, kdyby následovali fyzické tresty... Obávám se ale, že v dnešní době by bylo velmi hodně těch, kteříb y následně páchali zločiny pravidelně ;-)))

... ano, v silně omezeném pohledu na patriarchální společnosti, které nebyly ani první, a dlouho ani normou :-)

Nebylo to v matriarchátu lepší? Bez stresu, bez bití, bez monogamie?

Při čtení komentářů musím politovat ty, kteří si myslí, že jiní (např. Michaela) by měli číst jen o tom, co se jim líbí, uznávají to natož pokládají za normální.

Odsoudit lze něco, až když to dobře poznáte.

Když si to tak čtu, mám chuť říct příteli, aby mi za moji protivnost někdy seřezal zadničku :)

Poprvé jsem tyhle stránky otevřela a taky naposled. Jestli tady někdo nechápe rozdíl mezi fyzickým trestem a omezováním něčí svobody a masochismem, tak by se měl vrátit zpátky na zem. Neškodilo by u toho taky někdy používat mozek.

Proč se rozčiluješ?Pavel

Pokud si to dobře vykládám, článek je o (nedobrovolném) trestání lidí, především žen, v průběhu dějin. I když jsem BDSM+, moc nechápu souvislost mezi tímto textem a texty o dobrovolném navazování vztahů pán-otrok a trestání v rámci jejich her nebo "her", což je podle mě podstata BDSM. Ledaže by tím chtěl autor poukázat na různé způsoby trestání a předkládal je jako inspiraci (pro mě tam nic nového nebylo). Jinak tvořit analogii mezi mizogynií (která je v historii patrná nejen z honů na čarodějnice), upíráním důstojnosti celé jedné skupině lidí (žen) a jejich stavěním pod úroveň druhé skupiny (mužů), a mezi BDSM - ať už krátkodobými hrátkami nebo dlouhodobým životním stylem, mi připadá scestné ;)

Tahle stranka je urcena pro lidi s BDSM orientaci a clanek je o historii spankingu,coz je oblibena praktika i u jinak tzv.vanilkovych vztahu.Stejne jako zeny,tak podstupuji naplacani dobrovolne i muzi.Tito lide nejsou ani uchylni,ani nechutni,jde o sex.minoritu.Trocha tolerance je na miste. Veronika

takze mila zlata, kdyz o tom nevis ani kulovy tak ma pavel pravdu, proc lezes na tyhle stranky. Nevim jestli jsi dobra pritelkyne, dobra manzelka a nebo dobra matka a je mi to celkem fuk...Jen me zarazi jak delas machry, ale pritom malo vis. Treba u nas to takhle funguje. Neco provedu, ano dostanu, minuly vyprask jsem dostala za drzost a mela jsem ho fialovej. No a co. Ja vim ze jsem zaslouzila, on nebyl tak kruty jak by mohl. Proste se to stalo, ale vim ze mi to nikdy nebude vycitat. No ty jsi na me byla drza, no ty jsi pred lety udelala to a to. Muzu rict, kdyz posloucham nejakou feministku, mam sto chuti ji vzit a rozbit ji nejblizsi popelnik o hlavu, aby se ji rozsvitilo. Nerikam ze je to dobre, nebo spatne co tu pises, ale jestli jsi feministka tak myslim ze jsi asi fakt na blbe adrese. S pranim hezkeho zivota a hezke noci

J. A . N

Zajímavě napsané,.....

Za krádež se sekala ruka, dnes by byla polovina lidiček bez ručiček. Takoví výprask na náměstí, to by si každý rychle rozmyslel něco páchat.

Každá doba má nějaký svůj vrtoch. Puritáni byli typičtí svojí iracionální aversí k nahotě, dnešní doba zase iracionálně tabuisuje fyzické násilí (viz výše). A určitě i oni Puritáni se domnívali, že svým postojem k nahotě představují vrchol morálnosti.

Každý excess je škodlivý; mělo by platit každému, co jeho jest. Spoustě manželek (a dětí) by určitě ono mrskání prospělo i dnes, stačí se podívat okolo sebe. Ono se to nejspíš vrátí - současný stav společnosti je dlouhodobě neudržitelný - bohužel se toho pravděpodobně nedožiju.

Tím více je nutno ocenit snahy těch, kteří si manželky trestají výpraskem svépomocně, bez opory státního aparátu - jak to popisoval Pavel (pokud to tedy nebyla jeho erotická fantasie, kterou chtěl sdělit formou komentáře).

No, nevím, jak ona, já feministka jsem, a přesto mám ráda BDSM, jsem switch. Ano, jsem feministka, která si lebedí i v bolesti a submisivitě. V sexuální oblasti.

To, co ty tady popisuješ, pro mě nemá s BDSM nic společného, to je prachsprosté, odporné násilí. Není přeci možné, aby ve vyspělé společnosti někdo někoho trestal za něco, o čem má pocit, že to není správné. Pokud máš pocit, že je to normální a správné, pak je mi tě líto a přeji ti, abys dokázala uniknout. Jsme si všichni rovni, muži i ženy. Nebo když tvůj manžel udělá něco špatného, seřežeš ho, až má zadek fialový? Jestli jo, pak to asi může fungovat, máte doma prostě takovou drsnější Itálii...

BDSM je pro mě o tom, že subík předstírá, že něco provedl a dominant ho za to potrestá, ale subík to může kdykoli zastavit. Jestliže někdo někoho spráská, a ten to zastavit nemůže, pak je to násilí a ten násilník odporný člověk té nejhorší úrovně.

Problém se nikdy nevyřeší tak, že jeden dostane na zadek. Tak si akorát ten nasraný vybije vztek. Dva dospělí inteligentní lidi si mohou o všem promluvit, vyřešit to a kdykoli se v budoucnu znovu neshodnou, ten problém si nebudou donekonečna předhazovat a navzájem vyčítat, protože tlustou čáru za minulostí umějí udělat mnohem lidštějšími způsoby než výpraskem.

Je velký rozdíl mezi BDSM a tyranstvím.

No, nevím, jak ona, já feministka jsem, a přesto mám ráda BDSM, jsem switch. Ano, jsem feministka, která si lebedí i v bolesti a submisivitě. V sexuální oblasti.

To, co ty tady popisuješ, pro mě nemá s BDSM nic společného, to je prachsprosté, odporné násilí. Není přeci možné, aby ve vyspělé společnosti někdo někoho trestal za něco, o čem má pocit, že to není správné. Pokud máš pocit, že je to normální a správné, pak je mi tě líto a přeji ti, abys dokázala uniknout. Jsme si všichni rovni, muži i ženy. Nebo když tvůj manžel udělá něco špatného, seřežeš ho, až má zadek fialový? Jestli jo, pak to asi může fungovat, máte doma prostě takovou drsnější Itálii...

BDSM je pro mě o tom, že subík předstírá, že něco provedl a dominant ho za to potrestá, ale subík to může kdykoli zastavit. Jestliže někdo někoho spráská, a ten to zastavit nemůže, pak je to násilí a ten násilník odporný člověk té nejhorší úrovně.

Problém se nikdy nevyřeší tak, že jeden dostane na zadek. Tak si akorát ten nasraný vybije vztek. Dva dospělí inteligentní lidi si mohou o všem promluvit, vyřešit to a kdykoli se v budoucnu znovu neshodnou, ten problém si nebudou donekonečna předhazovat a navzájem vyčítat, protože tlustou čáru za minulostí umějí udělat mnohem lidštějšími způsoby než výpraskem.

Je velký rozdíl mezi BDSM a tyranstvím.