magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Jak jsem získal a ztratil svého bratra (3/5)

Na hradě jsem nejdřív skočil do sprchy a oholil se a pak si zalezl do Górdanovy veliké vířivky. Nastavil jsem si půlhodinovou masáž celého těla, protože svaly, které mne nebolely, bych spočítal na prstech jedné ruky. Čas jsem měl tak akorát, protože večeře na hradě se podávala většinou v sedm a já na té tradici nemínil nic měnit. V půl sedmé jsem vylezl z vody a vzal si fén, abych si osušil a nageloval své jak hřebíky rovné černé vlasy. Měl jsem je na kluka trošku delší a spadaly mi v prostříhaných a lehce melírovaných pramíncích až do očí. To umělecky rozcuchané vrabčí hnízdo na mé hlavě stálo u drahého kadeřníka v Nassau Górdana docela dost peněz. Musel jsem se usmát, když jsem si vzpomněl, jak můj milenec zpočátku bojoval i proti modernímu melíru v mé kštici. Vztekal se, že budu vypadat jako nějaká přístavní děvka, podobně, jako argumentoval proti tetování. Melír byl ale dočasný a snadno odstranitelný barvou, kdežto tetování bylo na celý život. V tom měl pravdu.

Prohlédl jsem si své tělo, které surfováním na Bahamách a různými sportovními aktivitami na univerzitě získalo nejen opálení, ale i svaly. Nikdy jsem nebyl vyznavač nějakých posiloven a anaboliky vyhnané maskulinity, ale svalnaté paže, široká ramena a lehce zřetelné břišní svaly se mi líbily. Hledal jsem na svém těle místo, kde bych si přál mít tetování, takové místo, které by prošlo i u Górdana. Těžko by mi prošly horní a dolní končetiny, protože se nedaly vždycky zakrýt a i na univerzitě by na mne koukaly americké zbohatlické dětičky asi divně. Podle nich se nechávali tetovat jen zabijáci, vězni anebo námořníci. Zadíval jsem se v zrcadle na svá široká záda a představil si nějaký keltský ornament někde v bederní oblasti. Tam by se jistě líbil i Górdanovi, alespoň by měl při ojíždění mého análu zezadu nač koukat. Navíc jsem tam už jednou malované tetování měl, to když mne fotil Jason jako otroka a nechal mi vytvořit smyvatelný ornament. Dokázal jsem si to proto docela dobře představit.

Diskrétní zaťukání na dveře koupelny mne vyrušilo z úvah. Byl to komorník, aby mne upozornil, že večeře bude za deset minut. Rychle jsem na sebe hodil koupací plášť a seběhl do svého pokoje, obléct se. Byl jsem na hradě sám s Nickem, takže nebylo nutné nic formálního. Navlékl jsem na sebe černé kalhoty a bílou sportovní košili. Přes ramena jsem si přehodil černý kašmírový pulovr, protože na studené Irsko jsem si ještě pořád úplně nezvykl. Pak jsem sešel dolů, vzdorovat Nickovým zvědavým otázkám, kde jsme oba s Górdanem byli a proč jsem se vrátil jen já. Nakonec jsem jim musel vzdorovat tři dny, po které jsem byl i já jako na jehlách, protože v sýpce se hrálo o všechno a hlavně o život mého bratra. Až třetí den před večeří mi komorník předal zalepenou obálku.

„Sir Górdan mi tu obálku dal u sýpky a požádal mě, abych ti ji předal, až pro něj pojedu,“ vysvětlil mi, kde se ta obálka vzala na světě.

„Děkuji, Louisi,“ zdvořile jsem poděkoval a pak si šel přečíst ten dopis do svého pokoje. Nezklamal mne. Byl strohý a krátký:

„Připrav se a pak jdi nahoru. Tam na mne počkej!“

Žádné oslovení, žádný podpis, jen příkazy, které mi ale okamžitě zvedly hladinu adrenalinu. Svlékl jsem se a šel do koupelny, protože „připrav se“ znamenalo důkladnou očistu těla zvenku i zevnitř. Górdan věděl, že dávám přednost možnosti, udělat si důkladný klystýr sám, než tomu, aby mne tím ponižoval on. Proto to připsal na seznam mých povinností otroka a důvěřoval mi, že tuhle svou povinnost do puntíku splním. A má submisivita mu zajistila, že to udělám bez odmlouvání a rád. Poté, co jsem byl opravdu dokonale a ze všech stran čistý, jsem si navlékl na šourek svůj kožený kroužek, který jsem musel nosit, kdykoliv jsem čekal na svého pána. Byl dobře pět centimetrů vysoký a docela těžký, takže pěkně bolestivě oddálil varlata od těla. Už i jeho nasazení bylo pěkně náročné, protože jím mé žlázy prošly jen taktak.

Oblékl jsem si koupací plášť a vyběhl nahoru do podkroví hradního paláce. Byla tam kromě výstavy mých fotografií z Jasonova atelieru také naše dokonalá mučírna. Sem mne Górdan bral, pokud mě chtěl opravdu pořádně potrestat. Svlékl jsem se a hodil froté plášť na křeslo, které tam bylo pro pána hradu. Pak jsem si vzal anální kolík, který byl připravený na stole. Nebyl moc velký, ale čekaly mne s ním možná dlouhé hodiny, takže o sobě bude jistě dávat citelně vědět. A navíc jsem si ho musel zavést jen nasliněný, abych si tu bolest užil od prvního okamžiku. Plivnul jsem tedy nejdřív na své prsty a snažil se dostat sliny do okolí análu i dovnitř. Další sliny jsem rozetřel po kolíku a pak se ohnul, pořádně vystrčil zadek a strčil si tu erotickou hračku do díry. Zasyčel jsem bolestí, protože po pěti dnech abstinence se mi svěrač docela stáhnul. Mému ocasu se to ale nebývale líbilo už od chvíle, kdy jsem si přečetl Górdanovy instrukce.

Klekl jsem si na kobereček, protože pokud by mne Górdan našel jinak, než vkleče s vystrčeným zadkem a s rukama za zády, bylo by to hodně zlé. Ocas mi pod břichem trčel jako svíce a já si nevítaně uvědomil, kolikrát za poslední tři dny jsem musel vzdorovat pokušení. Zákaz mého pána ale nebylo možné neuposlechnout. Sice bych mu mohl lhát, protože ověřit si pravdu nijak nemohl, ale to bych lhal zejména sám sobě a navíc Górdan by to na mně poznal. Pokud jsem chtěl s Górdanem hrát D/s hru, nesměl jsem sám sebe podvádět, to by to pak bylo o ničem.

Klečel jsem se skloněnou hlavou na tom temně rudém koberci, který se v prvních momentech zdál přívětivější, než dřevěná podlaha, ale po necelé půlhodině už mne od ostrého vlasu koberce pálila a svědila kolena, holeně i nárty. Vrtěl jsem se, ve snaze najít co nejpohodlnější pozici, i když žádná neexistovala, to už jsem věděl. Górdan mne sice takto netrestal často, ale pokud, vždycky si to užil. Na tom koberci jsem bez možnosti pohybu pokaždé strávil dlouhé hodiny, sice bez pout, ale s rukama povinně za zády, což bylo určitě horší, než kdybych ta pouta měl. To bych mohl alespoň ulevit svalům zad i paží. Takhle mne bolely už za pár minut a konec v nedohlednu. Cesta od sýpky na hrad trvala přes hodinu, takže se můžu připravit minimálně na dvě hodiny čekání. Ještě že jsem byl trpělivý.

Objevil se tiše ve chvíli, kdy už jsem propadal beznaději a čekal, že mne tady nechá celou noc o hladu a žízni. Stoupl si beze slova za mne a jen mne pozoroval, jak tam poslušně trpím. Tou dobou už mě bolelo celé tělo, močový měchýř jsem měl plný a žaludek se mi svíral hlady, protože večeře proběhla beze mne. Pohladil mne po zádech, přejel mi rukou po zadku a párkrát mne bolestivě plesknul i přes ztvrdlý ohon, který se mi zahoupal pod břichem. Nakonec mne vášnivě políbil na rty a pak upravil mou polohu, abych měl zadek víc vystrčený.

„Za nedlouho bude hrad prázdný. Odjíždí i Nick, přijede si ho vyzvednout ta psycholožka. Potřebuje s ním udělat nějaké testy. Pak přijdu,“ řekl mi a vydal se ke dveřím.

„Pane, prosím!“

„Co je?“ zeptal se jakoby mimochodem a zastavil se.

„Potřebuju na záchod, jinak tady bude loužička,“ vysvětlil jsem.

„Ne! A to, že jsi mluvil bez dovolení, si spolu ještě vyřídíme,“ řekl jen a odešel z podkroví.

Slyšel jsem otočení klíče v zámku. Příšerně definitivní zvuk, který mne naplnil až po okraj beznadějí. Málokdy byl Górdan v trestání tak důsledný, ale pokud k tomu došlo, bylo to kruté. Mohl jsem prosit a slibovat a nic ho neobměkčilo. O to víc mne to celé ale vzrušovalo a můj kolík byl celý bolavý nekončící erekcí. Stál mi předpisově celou dobu a já za to děkoval všem svatým. Kdybych nebyl dokonale vzrušený v okamžiku pánova příchodu, bral by to jako urážku a trest by byl strašlivý. To se mi ale ještě nikdy nestalo. Stačila jen myšlenka na nějakou úžasně ponižující erotickou hru a mohl jsem na ocasu vzpírat činky, jak poslušně se postavil. Górdan mne prostě vzrušoval! Stačila jeho blízkost a už jsem měl problémy. Toužil jsem po něm, po milování s ním a těšil se na každou vteřinu, kdy jsme mohli být spolu.

Vrátil se za neskutečně dlouhou dobu. Mně se alespoň zdála neskutečná, ale mohla to být tak hodina, víc ne.

„Otevři pusu!“ Tichý nekompromisní příkaz. Nemusel křičet, aby měl mou stoprocentní pozornost i poslušnost. Přinesl černé dildo obrovských rozměrů a beze slova mi ho narval mezi čelisti. Myslel jsem, že mi vykloubí panty, ale nedovolil jsem si protestovat. Už i tak jsem měl dost malérů. Když už jsem myslel, že mne tím umělákem udusí, přestal tlačit a jen se na mne posměšně díval. Pusu jsem měl otevřenou nadoraz a tekly mi sliny jako oprati.

„Stoupni si!“ Zdálo se, že se mým ponížením skvěle baví. Třeštil jsem na něj oči a přemýšlel, co bude dál. Zvednout se s rukama za zády z kleku, ve kterém jsem byl už bezmála tři hodiny, bylo dost náročné. Nakonec jsem ale stál před ním na nejistých nohou a s obrovitým falickým symbolem, vraženým hluboko v ústní dutině. Musel na mne být úžasný pohled a on se mi smál.

„Toho krasavce máš v puse, protože jsi mluvil bez dovolení. Doufám, že teď už si zapamatuješ, že tvojí povinností je držet tu tvou roztomilou tlamičku zavřenou.“

Přikývl jsem a ohodil si přitom slinami celý hrudník. Připadal jsem si jak Pavlovův pes a cítil se dost hrozně. Velkou část viny na tom ale měl spíš můj plný měchýř, než ten falus v puse. Přemýšlel jsem, jak dát pánovi najevo, že hrozí opravdu katastrofa, protože už to dlouho nevydržím. Nebyla ale nejmenší šance a přitom když jsem se naposledy při mučení pomočil, následoval hodně tvrdý trest. Nechtěl jsem si ho zopakovat a přitom se zdálo, že budu muset. Ach bože! Górdan nestál o počůraný koberec, to nebyl jeho styl, ale jestli mi rychle nedovolí úprk na záchod, bude fakt zle.

„Říkal jsi, že potřebuješ na záchod, viď?“ četl mi jako vždy myšlenky.

Horlivě jsem přikyvoval, až sliny stříkaly.

„Tak si lehni na stůl a roztáhni nohy.“

Proboha, to ne! Tohle nesnáším! To nezvládnu! Probíhalo mi hlavou ve chvíli, kdy si Górdan nachystal soupravu na cévkování a natáhl si sterilní rukavice. Asi před rokem se s někým domluvil, že ho naučí cévku zavádět a jako figurant jsem mu pochopitelně sloužil já. Bylo to tenkrát hodně zlé, protože mi cévku cvičně zavedl asi třikrát a močové cesty mne pak pálily, jako bych čůral kyselinu. Sledoval jsem ho vyděšenýma očima, jak nageloval cévku a pak mi ji pomaličku zasunul do ocasu a dál, až do močového měchýře. Byl hodně opatrný a jemný, ale i tak to pěkně pálilo a já měl co dělat, abych se přemohl a nekroutil se na stole jako na rožni. Přikázal mi totiž, že se nesmím hýbat a jistě trval na tom, abych příkaz vyplnil. Nakonec už mi tekly i slzy a já si je nemohl ani otřít a nos jsem měl plný, takže moje možnosti dýchání se snížily s dildem v puse na minimum.

Konečně byla cévka celá uvnitř a Górdan nafoukl balónek, který ji utěsňoval na místě. Doufal jsem, že mi konečně uleví od tlaku močového měchýře, ale cévka byla zavřená zátkou, takže jsem pořád měl smůlu. Hadička se naplnila žlutou tekutinou, ale to bylo všechno.

„Pojď,“ zapnul mi vodítko na kroužek na šourku. „Ale dej pozor, ať ti nevypadne kolík ze zadku,“ usmál se a poplácal mne po základně toho trapiče, který o sobě dával pěkně vědět. Dřel a tlačil a při chůzi to bylo mnohem horší, než při klečení na zemi. Górdan mne mlčky vedl dolů po schodech a já si říkal, že by to bylo šílené, kdyby se někdo z personálu hradu náhodou zdržel a objevil v hale. Sídlo bylo ale evidentně pusté, takže jsme prošli halou bez problémů. Když ale Górdan otevřel dveře ven a dovnitř zavanul studený vítr, zatrnulo mi.

„Copak? Nechce se ti na procházku?“ pořád se skvěle bavil a díval se, jak se mi hadička bimbá mezi stehny. Nezajímalo ho, že je venku zima, on byl oblečený, jenže já nahý jako prst. Sice už na rozdíl od nocí v sýpce nemrzlo, ale i tak tam nebylo víc, než pět nad nulou a navíc drobně mrholilo. Ani to však mému milenci nezabránilo, aby mne dokonale neponížil. Vytáhl mne za řemínek na koulích ven a dovedl po cestičkách k živému plotu o víc než sto metrů dál. Jen dildo v puse mi bránilo, aby mi zuby nedrkotaly zimou.

„Tady se můžeš vymočit, ale zvedat nožičku u toho nemusíš,“ uchechtl se a ukázal pod zahradní lucernu. Pak konečně uvolnil zátku na cévce a se zájmem se díval, jak si celý šťastný ulevuju. Klepal jsem se u toho sice zimou, ale to mi nevadilo, hlavně že už mě přestane týrat. Potom se mnou na vodítku obkroužil kašnu a delší cestou mne odvedl zpět do tepla a po schodech nahoru do mučírny, kde ze mě tu cévku vytáhl. Výlet ven byl sice drsný, ale určitě mi z něj žádná újma na zdraví nehrozila, to měl Górdan dobře promyšlené.

„Přemýšlel jsem, čím tě potrestat za tvou drzost a neposlušnost,“ ozval se konečně, když jsme se zase octli v podkroví, já na svém koberečku a on v pohodlném křesle. „Bití rákoskou by sice bylo dost bolestivé, ale taky fádní. Seřezat tě můžu vždycky, ale tvůj prohřešek v sýpce si žádá něco extra. Něco, aby sis konečně pamatoval, že mne budeš na slovo poslouchat!“ mluvil sice důrazně, ale pořád tiše a já tam stál s tím umělákem v puse a připadal si hrozně. Deptalo mne, jak mi tečou sliny a nemůžu vůbec nic dělat, jen se snažit, aby mi ta obludnost nevypadla. A s análním kolíkem to bylo podobné. I na ten jsem musel pořád myslet a svírat ho v sobě.

„Klekni si.“

Poslechl jsem a položil hlavu na koberec. Klek se rozuměl samo sebou s vystrčeným zadkem a nohama co nejdál od sebe. Slyšel jsem, jak můj mučitel něco štrachá v jedné ze starožitných truhel, od kterých měl klíče jen on. Ukrývaly za skoro tři roky nashromážděné propriety, sloužící k mému týrání. Některé byly spíš efektní, ale dost jich přinášelo opravdovou bolest. Górdan vybral kládu s otvory na kotníky i zápěstí. Vzdálenější a větší výřezy byly na nohy a ty mezi nimi na ruce. Musel jsem vkleče natáhnout ruce dozadu a tam mi byly pevně uvězněny, což bylo hodně nepohodlné, protože jsem se velkou vahou opíral jen o hlavu. Zacvakal naviják a od stropního trámu sjel studený řetěz. Ten mi Górdan omotal kolem pasu a na zádech sepnul zámkem. Potom naviják znovu zacvakal a můj zadek byl tahem za řetěz zvednut, aby byl co nejvíc vyšpulený ke stropu. Velice jednoduše jsem byl znehybněn a připoután tak, že Górdanovi nic nebránilo v přístupu k mým intimním partiím.

Naklonil se ke mně a v jeho ruce se objevily mé vlastní kolíčky, které jsem nechal v sýpce. To ne! Ty potvůrky jsem vybíral s úmyslem působit pořádnou bolest. Postupně mi je nacvakal na bradavky a já kňučel bolestí, protože tohle jsem zrovna moc rád neměl. Jenže další mi začal sázet na šourek a to už bylo opravdu hodně zlé. Mé koule měly vinou kroužku dost málo životního prostoru a kolíčky ho ještě zmenšily. Netrvalo dlouho a můj šourek vypadal jako kolíčkový ježeček, protože ty potvůrky z něj trčely na všechny strany. Górdan po nich přejížděl rukou, takže kdybych nebyl čerstvě vycévkovaný, asi bych se pochcal bolestí. Takhle mi tekly jenom slzy a dokonce i ocas mi visel mezi nohama a nejevil žádnou snahu o erekci. Už ani cévkování se mu moc nelíbilo a podráždění prostaty tou procedurou na tom nic nezměnilo. A hra s kolíčky byla příliš bolestivá.

„Že by se ti tenhle trest nelíbil?“ posmíval se mi Górdan, když viděl tu reakci mého údu. „Zvláštní, při mrskání zadku ho máš tvrdý jako skálu a stačí cévka a pár kolíčků a odporoučí se do bezvědomí.“

Popotáhl jsem, protože jsem měl plný nos a špatně se mi dýchalo. Górdan se mi podíval do uslzeného a červeného obličeje a usmál se. „Tak co, už si budeš pamatovat, že nesmíš mluvit bez dovolení?“

Jen jsem zavřel oči, pokusil se s hlavou na koberci přikývnout.

Natáhl se pro ten obludný falus, co mi trčel z pusy a opatrně ho vyndal. Vděčně jsem se zhluboka nadechl a ještě vděčněji se napil z láhve, kterou mi podržel u úst. Uvědomoval si, že jsem minimálně čtyři hodiny nepil a díky tomu hnusnému roubíku jsem měl pusu úplně vysušenou. Vypil jsem skoro půllitr studené minerálky a pokorně za tu ohleduplnost poděkoval. Pohladil mne po vlasech a políbil. Pak se zvedl ze země, v ruce toho obludného černého uměláka, který měl největší průměr snad osm centimetrů. Obřadně ho podržel žaludem nahoru a začal ho potírat lubrikantem. Přitom se mi díval do očí.

„Ne!“ vydechl jsem jen, když mi došlo, co má v úmyslu. Vytřeštil jsem na něj oči a zavrtěl hlavou. Tohle přece nemůže myslet vážně, vždyť mě tím roztrhá! Něco tak obrovského jsem v konečníku ještě v životě neměl!

„Ale ano!“ odpověděl mi mile a úplně tiše. Málokdy zvyšoval hlas a při našich hrách skoro vůbec. Nebylo to nutné.

„Prosím!“

„Nemyslím, že bych ti dovolil mluvit. To jsi moc dlouho poslušný nezůstal!“ Jeho hlas byl ostrý, jako břitva.

Ucítil jsem zaškubání v ocasu, jak mě představa mého brutálně roztaženého zadku vzrušila. Věděl jsem, že ten falus do mne Górdan nakonec dostane celý. Pokud si něco usmyslel, dosáhl toho a nic ho nemohlo zastavit. A taky jsem věděl, že to bude hrozně bolet, ale že to nakonec zvládnu. Věřil jsem svému mučiteli, že bude opatrný a nezraní mne. To mi ale nebránilo v tom, pořádně proti takovému mučení protestovat.

„Pane, prosím! Já to dildo do zadku nechci,“ zakňučel jsem.

„Ptal se snad někdo na tvůj názor?“ ledový hlas, který mne dokonale dostal. Dokonce i můj ocas předvedl perfektní gymnastický výkon a Górdan to s úsměvem zaznamenal.

„Bude to bolet,“ zašeptal jsem.

„To doufám,“ pohladil mne po vystrčených půlkách a vytáhl ze mne kolík. Zaskučel jsem a snažil se uhnout, ale bylo to zbytečné. V další vteřině jsem ucítil ve svém zadku Górdanovy nagelované prsty a po chvilce už jsem vnímal mezi půlkami to obrovské dildo. Snažil jsem se co nejvíc uvolnit a on mi nejdřív jen párkrát projel tím hrozným nástrojem rýhu. Druhou rukou mi přitom sevřel trčící ocas a začal ho honit. Ach bože! Prohnul jsem se ještě víc a toužebně si přál mít toho obra v sobě až nadoraz, bez ohledu na bolest.

Prvních pár centimetrů ještě šlo, ale pak to začalo být zajímavé. Górdan tím trapičem pomaličku přirážel a otáčel, aby se můj svěrač přizpůsobil jeho rozměrům a já syčel bolestí, protože to fakt hodně bolelo. A pak už jsem řval nahlas a prosil a Górdan mi bezcitně pohrozil, že mi vrazí do huby ten anální kolík, co jsem měl v zadnici, jestli hned nezmlknu. V naprostém zoufalství jsem se zakousl do koberce a pokoušel se vzdorovat strašné bolesti, protože to, čím mne Górdan trestal, bylo fakt nad moje možnosti. Tlačil to obří dildo do mého zadku sice pomalu a opatrně, ale bez slitování. Nebral ohledy na můj řev a nakonec do mě ten obří umělý úd celý narval.

„Vyndejte to, pane, prosíííím!“ zkoušel jsem to, ale marně. Svěrač mě řezavě bolel a já se zase po letech cítil stejně, jako v okamžiku, kdy mě Connor brutálně připravil o panenství. Tlak jsem cítil až v žaludku a podbřišek mě bolel, protože ten zrůdný nástroj byl v mém nitru dobře patnáct palců hluboko.

„Górdane, prosím, vyndej to ze mě! To strašně bolí!“

„Ne! Uvolni se, na to si zvykneš.“ Přejel mi rukou po ocasu a začal mi sundávat kolíčky ze šourku. „Ale odpustím ti to tykání,“ mrknul na mě a pak se začal zezadu věnovat jazykem nejdřív mým koulím, které osvobodil z kroužku a pak i mé citlivé hrázi a nakonec mému ocasu, který byl i přes bolest mého zadku vždy připraven. Sykavě jsem se nadechl a prohnul ve chvíli, kdy mi Górdan stáhl moje péro dozadu a začal ho lízat a cucat. Vzal můj žalud do svých úst a pěkně ho stiskl, až jsem zaskučel slastnou bolestí. I ten trapič v mé zadnici už mne tolik netýral a já se zvolna uklidňoval a začínal se oddávat úžasnému sexu. Přirážel jsem Górdanovi do úst a on chytl dildo, vražené ve mně a začal mne s ním tvrdě šoustat. Řval jsem bolestí, ale nakonec masochisticky přirážel jako o život se zadkem vystrčeným, aby to bolelo co nejmíň. Projížděl mi konečník jen užší částí toho obřího falusu, takže jsem si to začal užívat a k tomu mě úplně luxusně kouřil. Brzo jsem přestal vnímat okolí v nastupujícím všeobjímajícím orgasmu, který mě málem připravil o vědomí. Po pětidenní nucené abstinenci jsem Górdanovi do krku v křečích vystříkal takovou dávku, že nemohl pochybovat, že jsem jeho příkaz dodržel. Měl co dělat ale všechno mé sperma lačně spolykal, i když většinou ho dával slízat mně. Jenže obvykle Górdan při sexu uspokojil i sebe a tentokrát se postaral jen o mé vyvrcholení.

„Tak co? Dalo se to zvládnout?“ zeptal se mě, když sundal kolíčky z mých zmučených bradavek, osvobodil mé končetiny z klády a odemkl řetěz kolem mého pasu.

„Bylo to úžasný,“ řekl jsem podle pravdy a zhroutil se na koberec. Górdan si lehl na zem ke mně a objal mne. Ještě pořád na sobě měl černé triko a kožené kalhoty a tak jsem mu rozepnul poklopec a osvobodil jeho ohon, který měl v kalhotách málo místa. Zadržel mi ale ruku.

„Teď ne, máme ještě celý víkend,“ políbil mne a prsty mnul mé červené bradavky, do nichž se právě s velkou bolestí vracel život. „Užiješ si ještě tolik sexu, že budeš prosit všechny svatý o pomoc. Nejdřív si ale dáme horkou koupel a ty musíš něco sníst. A taky ti chci říct, jak jsme domluvili výměnu Seana za zajatce.“

No konečně! Na ty informace jsem se klepal celé tři dny, ale zatím jsem neměl možnost se na nic zeptat. Tušil jsem, že to byla součást trestu a tu radost jsem Górdanovi udělat nechtěl, abych se uprostřed hry zeptal na bráchu. Navíc jsem ho měl přečteného a poznal jsem podle jeho pohledu hned v úvodu, že celá akce dopadla dobře a výměna je domluvená. Pokud by to bylo jinak, nikdy by komorníkovi neřekl, ať mi předá ten dopis. Neměl by na žádnou hru náladu.

Górdan mi řekl, že na něj mám počkat ve whirlpoolu a sám odběhl do své ložnice, kde měl v empírové skříňce diskrétně schovanou ledničku. Určitě byla plná lahůdek, tak jako vždy, když jsme na hradě zůstali sami. Personál nás hlady trpět nenechal. Objevil se v koupelně s velkým tácem, plným chlazených kousků melounu, manga, hroznového vína, jahod a ananasu, prostě typického irského zimního ovoce. Bylo to přesně to, co jsem miloval a užíval si v Karibiku a Górdan to věděl. Ještě před půl hodinou mne krutě týral a teď mne rozmazloval v obrovské vířivce. Nabodl si mne na svůj stále neukojený ohon a začal mne krmit tím ledovým ovocem. Pohupoval jsem se na jeho klíně, ale on mne zarazil, ať jen sedím a odpočívám.

„Věř tomu, že tvůj zadek si v noci užije ještě tolik šukání, že budeš rád, až to skončí. Mám obzvlášť sadistickou náladu, takže tě prostě zničím. Budeš prosit o slitování a já tě budu klidně ojíždět znovu a znovu.“

„A nevytahuješ se trošku? Vlk taky sliboval,“ ušklíbl jsem se a vzal si kus manga, které mi nabízel přímo ze svých úst, spolu s vášnivým polibkem. Úžasný kontrast jeho něžné lásky a sadistických plánů. Jenže to byl Górdan. Bezohledný mučitel, který tvrdě vyslýchal a týral své nepřátele i zrádce, informátory MI5 a na mě nedal dopustit. Kromě našich her, které měly přísně daná pravidla, jsem si k němu mohl dovolit cokoliv a vždycky mi to prošlo. Mé prohřešky byly jen záminkou k další nádherné hře a já je proto vědomě páchal. Chtěl jsem, aby si se mnou Górdan hrál, aby mne ovládal, ponižoval a trestal.

„Počkej, až tě ráno bude pořádně bolet zadek, tak bude pozdě litovat,“ zavrčel a zacpal mi pusu jahodou.

„Beru tě za slovo. Víš, že o nic jiného, než o pořádně ojetej anál mi v našem vztahu nejde,“ utahoval jsem si z něj a přitom v sobě pořádně sevřel jeho kolík.

„Tak ojetej anál, jo?,“ zašeptal a zmáčkl mi koule. „Za to ti řeknu plán výměny zajatců až ráno. Budeš si ho muset zasloužit.“

„Anebo zasouložit?“ vyprskl jsem smíchy a trest v podobě další drtičky koulí přišel okamžitě.

„To si ještě vypiješ,“ zasmál se Górdan a vyhnal mne z vířivky. Zdálo se, že mne v brzké době čekají samé jedinečné zážitky.

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: