magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Jedna paní povídala

Tento text je součástí archivu BDSM.CZ.

Původní datum vydání: 28. června 2004, Autor: Ubozzak

Předmluva:

Každý, kdo přišel do městečka na poloostrově, musel dodržovat dva zákony.

1. Zákon hry: Vše je jen hra, kterou může kdokoliv přerušit zvoláním známého hesla. Všichni aktivní účastníci musí v tom případě ihned přerušit hru a respektovat právo kohokoliv ze hry vystoupit.

2. Zákon zdraví: Jsou povoleny jen takové postupy her, při nichž není ohroženo zdraví účastníků. Nové herní postupy je třeba konsultovat s lékařem.

Ostatní zákony městečka, ve kterém žili jen S/M založení obyvatelé, platily jen tehdy, pokud souhlasily s momentálním úsudkem paní Nejvyšší Soudkyně, která velela všemocnému sboru biřiců a vyšetřovatelek. (Proto ti obyvatelé, kteří momentálně nechtěli skončit na mučidlech, pro jistotu nosili označení, aby se nestali obětmi různých přepadení, křivých obvinění, falešných udání, válek znepřátelených klanů, policejních razií a pod.)

"Jó milá paní, tak si tady v tom našem městečku pěkně užíváme, vychováváme otroky a otrokyně, ale ani netušíme, co se může stát. Najednou můžeme zjistit, že nějaký otrok utekl, zajal naši Nejvyšší Soudkyni a někde ji nahou a spoutanou mučí."

„Ale paní, to snad není možné, to je prostě nepředstavitelné."

„Nechci strašit, ale zázrak je, že se to už dnes nestalo! Na poslední chvíli čapli otroka, který už to měl perfektně naplánované. Zrovna jdu z centrální mučírny, kde jsem ho na vlastní uši slyšela podrobně popisovat hrůzy, kterými chtěl naši Nejvyšší Soudkyni mučit ! Přiznával se k tomu postupně, když ho vyslýchali pomocí proudu z baterií.

Vždycky mu umístili elektrody na tělo - no nemusím říkat, kam nejčastěji - vyzvali ho, aby popsal mučení, které chystal pro zajatou Nejvyšší Soudkyni a pustili proud. Když otrok upřímně a podrobně vypovídal, nechali mu dopovědět celou část přiznání, pak vypnuli proud, přemístili elektrody a opakovali otázku, jaká další muka měl pro Nejvyšší Soudkyni naplánovaná, a zase pustili proud.

Někdy ten sajrajt protahoval výslech tím, že místo výpovědi jen kvílel a škemral o smilování, jindy zas měl problémy s pamětí a nepomáhalo ani další zvyšování napětí. Kdyby mu pomocnice vyšetřovatelky ze soucitu mnohokrát nepřipomněla, k čemu se má ještě přiznat, snad by ten otrok marně vzpomínal a kvílel na mučení proudem ještě teď.

"A paní, jak se vlastně přišlo na to, že se chystal zajmout naši Nejvyšší Soudkyni ?"

"Pouze díky naší nejschopnější vyšetřovatelce Zuně. Víte, on ten otrok chtěl zdrhnout, ale nepovedlo se mu to. Tak ho samozřejmě hned přivedli k výslechu, aby zjistili, co chtěl dělat dál, kdyby se mu ten útěk býval podařil.

Já jsem přišla do mučírny už v průběhu tohoto prvního výslechu. To už vyšetřovatelky použily ohromné množství kolíčků, skřipců a svěrek, kterými otrokovi skřípaly a rozmačkávaly kůži na všech vhodných místech jeho těla od podpažních jamek až k prstům na nohou.

Otrok byl uvázán v obvyklé poloze - zády ležel na šikmé desce, nohy roztažené a zdvižené. Vystrčenou řití se vlastní vahou nabodával na tlustý dutý kůl, kterým mu pomaloučku natékala do střev voda z průhledné nádrže. Bídák řval, že se přizná ke všemu, co budou chtít, ale nedostali z něho nic konkrétního.

Zuně bylo jasné, že musel chystat nějakou příšernou pomstu, když je ochoten přiznat cokoliv, jen ne pravdu... A komu se zločinec touží pomstít? No přece soudkyni, která ho soudila. Zuna se tedy zkusila zeptat přímo, jestli neměl v úmyslu přepadnout a mučit naši Nejvyšší Soudkyni. Ten šmejd se přiznal, když mu Zuna důkladně utáhla prsní bradavky ve svěrkách s dlouhými postraními držadly a na konce držadel pověsila těžší závaží. Mimochodem paní, já takovými svěrkami s rukojetí moc ráda kroutím kozy své otrokyni.

Jo, kde jsem to přestala. No já myslím, že po tom hrozném přiznání měli toho otroka nechat na kůlu a rovnou ho mučit proudem. Tyhle kůly totiž mají kovové pásky, které fungují jako elektrody na pouštění proudu do zadnice. Vyšetřovatelka ale rozhodla, že ho nechají nabodnutého na kůlu s mučidly na těle jenom přes přestávku a pak ho budou vyslýchat jenom pomocí proudu.

Dvě nahé pomocné vyšetřovatelky zůstaly o přestávce v mučírně. Já myslela, že se chtějí, stejně jako já, pokochat pohledem na mučené tělo otroka, ale představte si, ony toho otroka začaly utěšovat. Že prý když ho čeká to příšerné mučení proudem, tak mu alespoň zpříjemní poslední okamžiky před tou opravdovou hrůzou. Soucitně se zajímaly, jak je mu na mučidlech a jaká mučidla ho nejvíce trýzní. Daly mu napít pomocí trychtýře - asi měl ten hajzl pořádnou žízeň, protože spolykal litr vody. Pak se s ním ty holky vyloženě mazlily a muckaly. Hladily ho po srsti z kolíčků a svěrek, mazlivě mu rozhoupávaly šplouchající břicho a něžně ho dráždily na žaludu prsty omočenými ve voňavém koření chilli.

Ty holky dávaly pozor, aby otrokovi neshodily žádný skřipec, nebo kolíček, ale já jsem schválně tajně pohodila jeden skřipec tak, aby to vypadalo, že spadl otrokovi z těla. Hned po přestávce jsem na to také upozornila vyšetřovatelku. No to víte, spadlý skřipec je závada na mučících nástrojích. A otrok, který při výslechu okamžitě neohlásí závadu nebo nedokonalou funkci mučidel, bývá podle pravidel potrestán zdvojnásobením doby mučení po přiznání. A představte si, ten hlupák se ještě pokusil namluvit vyšetřovatelce, že ten skřipec hodil na zem někdo z diváků! Po dostatečném počtu ran rákoskou přes chodidla bídák nejprve odvolal tohle nesmyslné tvrzení a po spoustě kliček a výmluv nakonec přiznal, že skřipec úmyslně setřásl ze svého těla a výmluvu na diváky měl už předem připravenou. Pochopitelně ho za takové podvody ještě čeká zvláštní potrestání. No, tak teď mi rozumíte, i když jsem to vyprávěla vlastně od konce.“

"No paní, ale je teda vlastně štěstí, že se mu nepodařilo zdrhnout, že ho včas čapli při pokusu o útěk !“

"No vlastně úplný začátek jsem Vám neřekla. To je také zásluha Zuny, že se tomu lumpovi nepodařilo zdrhnout, protože Zuna si pořád všímá, jestli otroci nevymýšlejí nějaké čertoviny. Tenhle otrok se jí zdál nějak divně zamyšlený. Hned jí bylo jasné, že parchant myslí na něco nekalého. A na co může nejspíš takovej otrok myslet, než na to, jak uprchnout. Tak mu Zuna pevně sevřela pytlík nad varlaty mezi hrany dvou plexisklových destiček tak těsně, že destičky vytvořily nad varlaty stříšku ve tvaru obráceného V. Vypadalo to, jako by měl otrok protažená varlata hřbetem otevřené knihy. Na spodní okraje stříšky pak Zdena věšela závaží. Tím byla otrokova varlata napínána a současně mačkána průhlednými destičkami... Ten hajzl se pochopitelně přiznal, že plánoval útěk. Pak Zuna zavolala biřice a ti ho odvedli do mučírny tak rychle, že mu sotva stačila dát na cestu hrst ostnů do zadnice. No, a teď už víte úplně všechno.“

"Tedy, to abychom měly strach, co si otroci a otrokyně všechno nedovolí. Jsou drzí, neposlušní, lžou a podvádějí. No já znám případů!

To si vzpomínám na jednu moji známou. Ta nedovolila své otrokyni ani na chviličku vyjít s holým zadkem na slunce, ale když pak přišlo pěkné letní poledne, přivázala tu otrokyni na sluníčko s vystrčenou holou prdelí. No a představte si, když ta moje známá přišla na kontrolu, tak ta drzá mrcha otrokyně si ležela ve stínu ! A ještě tvrdila, že za nic nemůže, že prý slunce zašlo za strom. Za to si samozřejmě pobyla na sluníčku pěkně dlouho a hned jí taky léčili spálenou zadnici rákoskou.

„A kdyby jen ty mladé byly neposlušné! Taky jsem nedávno slyšela o jedné prdelaté starší otrokyni, no asi pětačtyřicet jí mohlo být, která drze použila normální záchod, místo aby šla na velkou společnou latrínu pro otroky a otrokyně.

No, ale to zase odbíhám. Tak tu otrokyni pak poslali za trest těžit rašelinu do Ovádové slatiny. Tam se to hemží mouchami a ovády a otroci i otrokyně tam nosí jednotnou výstroj: Košili, která má ustřižený přední díl, takže chrání jen záda a ruce, široký kruh upevněný kolem kolen, aby nemohli dát nohy k sobě a pevnou širokou drátěnou sukýnku kolem pasu, aby si nedosáhli k zadnici a k pohlaví. Pro zhoršení trestu se otrokům někdy vetře mezi nohy směs na lákání much a ovádů - nějaká směs z hnijícího ovoce, nebo co. Ale já vím, že dostatečně zapocené a nemyté zadky a pohlaví pro lákání much a ovádů úplně stačí. Proto se otrokyně a otroci, kteří jdou pracovat do slatin, nesmí dva dny předem umývat. Jenže ta drzá otrokyně jednou přišla do práce tak vymydlená, že na ni mouchy skoro nešly. Vymlouvala se, že prý její nezkušená osmnáctiletá domina se svým mladičkým milencem si chtěli zpestřit souložení pohledem na mučenou otrokyni. Proto prý se podle rozkazu své paní musela ta otrokyně vydrhnout, aby mohla s mučidly na pohlaví pózovat těm mladým v ložnici a ukazovat se hezky zblízka.

Samozřejmě jí ty výmluvy nebyly nic platné. Za trest jí vetřeli do zadnice i do pohlaví nějakou novou směs, co láká hlavně ovády - snad v tom jsou i feromony, nebo co, a pověsili ji za roztažené nohy a ruce. Dozorcům se moc líbilo, jak se ta prdelatá mrcha kroutila, když jí hmyz zalézal mezi ochlupení, do zadku i do pohlaví, šimral a štípal. Jenom jednomu bylo té otrokyně líto, a tak se nabídl, že bude odhánět ovády z jejího pohlaví bičem. Jenže mezi dozorci bylo i pár ochránců zvířat, kteří mu nedovolili takto týrat ovády.

Další den té otrokyni ještě namazali zadek a pohlaví medem a nechali ji uvázanou klečet nad mraveništěm."

"No něco takového bych přála tomu bídákovi, co chtěl mučit naši paní Nejvyšší. Ale já bych ho uvázala nad vosí hnízdo. A ještě bych nakázala nějakým otrokům, aby ty vosy dráždili."

"To já myslím, že by bylo bezpečnější, nachytat pár vos do sklenice, nějak šikovně sklenici zakrýt, a pak ji hrdlem přiložit otrokovi třeba na zadnici, na stehna a tak. I na přirození by to šlo, kdyby se místo sklenice použil pevnější igelitový sáček. A možná, že by to chtělo místo sklenice nějakou válcovitou nádobku z průhledné umělé hmoty. Do dna takové nádobky by šlo vyvrtat dírku a tou prostrčit hůlku s placatým pístem, aby bylo možno ty vosy uvnitř přitisknout otrokovi k tělu.“

„Víte, zítra budou toho lumpa mučit veřejně na náměstí. Předtím ho ale nechají jen tak uvázaného na mučicí desce, aby si ho každý, kdo bude mít chuť, mohl pár minut mučit podle své fantasie. Můžeme zkusit ty vosy.

„Jémine paní, já už musím běžet. Začínají sportovní soutěže otroků a já jsem toho mého přihlásila na ty nejbolestivější disciplíny.“

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: