magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Mužská a ženská submisivita

Tento text je součástí archivu BDSM.CZ.
Původní datum vydání: 22. června 2000, Autor: Desper
Toto je spíš volná úvaha, věci, které mi plynou hlavou, když s někým hovořím u mužské a ženské submisivitě. Moje zamyšlení rovněž není stoprocentním popisem stavu - nemusí platit pro každého. Ale z mé několikaleté zkušenosti v oboru DS, po rozhovoru s mnoha lidmi se domnívám, že rozdíl mezi mužskými a ženskými submisivy není jen v jejich pohlaví.

Otázka je, kde začít. Co kdo vlastně hledá u svého dominanta. Proč se muži koří před ženami a proč se ženy chtějí stát otrokyněmi mužů. Primárně se domnívám, že žena - otrokyně plní v první řadě úlohu sexuálního objektu. Slouží svému Pánovi velmi často jako nástroj ukojení, všemi způsoby, jak je jejímu Pánovi milo. V druhé řadě potom jako oběť jeho sadistických choutek, je mučena, týrána, prožívá masochistickou rozkoš. Pak také může fungovat jako služka, kuchařka, komorná.

Na druhou stranu si troufám tvrdit, že muž - otrok není primárně sexuálním objektem pro svou Paní. Primárně bývá pro svou Paní zdrojem psychické převahy a symbolem její moci, velice často plní roli sluhů, věnují se domácím pracem, neustále svou Paní obskakují. Jejich masochistické potřeby často probouzejí v ženách sadistické choutky, ale můj osobní názor je ten, že otrokova masochistická potřeba je velmi často onen impuls - muži dominanti jsou podle mne v tomto ohledu aktivnější a otrokyně - masochistky jsou pasivní oběti. Co se sexuální uspokojení týče, nebývá až takovým pravidlem, případně se jedná o orální sex ze strany submisiva vůči jeho Paní, a buď onanie nebo manuální uspokojení samotného otroka rukou jeho Vládkyně. Jen vyjímečně by Paní dovolila otrokovi, aby s ní měl pohlavní styk a navíc otrok po tom ani netouží.

Otrokyně vidí ve svém Pánovi velmi často Samce, silnou šelmu, uchvatilele, někoho, kdo ji ochrání a nakrmí a ona mu za to patří celým svým tělem.

Otroci vidí ve svých Dominách bohyni. Vyšší bytost, někoho, kdo je mnohem krásnější než oni, působí jim rozkoš kořit se před její ženskostí, velmi často jim k uspokojení stačí zbožňovat alespoň část těla své Paní, nejčastěji její nožku nebo alespoń konečky prstů. Jsou fascinováni tím, že ač jim byla společensky predepsána vedoucí úloha ve společnosti, oni se dobrovolně vzdali svého práva ve prospěch Jí - Ženy.

Vztah otrokyně a jejího Pána je spíše na fyzickém základě, zatímco muž submisiv cítí uspokojení v psychologické převaze své Dominy. Je to trochu, jako když si velké a silné zvíře, které by nás mohlo jedním mávnutím tlapy zabít, položí svou velkou hlavu do našeho klína a nechá se drbat za ušima.

Žena si ve svém genetickém dědictví nese touhu být uchvácena, získána násilím, chce, aby jí byla dokázána síla, což je znamení, že její mládě bude mít silného a zdravého otce, který je oba ochrání.

Muž submisiv je unaven tím, že by měl vládnout a rozhodovat. Nechápe, proč mu byla tahle role přiřknuta a cítí perverzní rozkoš z toho, že nechá vládnout ženu. S radostí složí na její bedra veškerou tíhu rozhodování a navíc se dočká často velmi něžkého přístupu. Muž vzdává hold kráse a ženskému citu pro potřeby své hračky. Rád si svou Ženu posadí na zlacený trůn a snese jí k nohám všechny dary světa a sám sebe. Tendence sklánět svou hlavu před relativně slabší osobou (ne osobností) nebo právě před větší osobností, není v mužském pokolení nic nového. Vzpomeňte si na slavné Křižáky a na to, jak se rytíři zaslibovali své Paní. Muž se cítí dosti silný svou Paní chránit, ale její něžnost, smyslnost a šarm mu přitom velí kleknout na kolena a líbat lem jejích šatů.

Žena otrokyně je šťastná, když se svému Pánovi líbí. Je šťastná, když on najde v jejím těle ukojení. Je blažená, když ji spoutá, protože je to znamení, že mu nemůže utéct a že o ni má její Vládce zájem. Otrokyně cítí něhu, když se dívá na svého spícího Pána a mezitím láskyplně uklidí celý pokoj.

Žena otrokyně si je velmi často vědoma toho, že se svému Pánovi líbí, že ho vzrušuje a že je pro ni žádoucí. Muž submisiv většinou tuhle alespoň částečnou jistotu nemá. U něho mnohem víc záleží na jeho chování, pokoře, na jeho oddanosti. Pro muže je každý další otrok jeho Paní mnohem větší nebezpečí, potenciální nepřítel, který může velmi lehko převzít jeho úlohu a tak ho zcela vyřadit ze hry. Žena otrokyně určitě není prosta žárlivosti, ale vnímá právo svého Pána mít více samic. Žena otrokyně věří, že až se její Pán nabaží jiné otrokyně, věnuje jí znovu svou pozornost. Navíc bisexulita hraje velmi důležitou roli. Pán se rád dívá, jak si hrají jeho dvě kočičky, v mužské roli je ta představa hodně bizzarní a leckterý submisiv by ji nepřekousnul. Muži natolik zbožňují své Velitelky a Vládkyně, že, jak už bylo řečeno, uctívají jednotlvé části jejího těla. A jako by to nestačilo, muži submisivové touží dokazovat svou pokoru a oddanost tím, zbožňují i extrementy své Paní - moč a výkaly. Toaletní otroci - to je významná doména mužů. Muž touží být prachem pod nohama své Majitelky - touží být menší a ještě menší. Trampling a facesitting - další významné prvky mužské submisivity, společně s footfetishismem.

U submisivních žen tyto tendence nespatřujeme. Ano, vykonávají je nebo jsou jejich oběťmi, ale jako pasivní hráčky. To dominatní muže vzrušuje to, že ženu dostanou do takové role a že ji pokoří - žena to pro svého Pána udělá. Dokonce ji to může submisivně vzrušovat, ale pochybuji, že to je předmětem jejích představ. Jejich submisivní představa mívá velmi často sexuální podtext, případně být pokorně u nohou svého Pána jako jeho fenka.

Každopádně submisivní žena hůř nese, když se jí její Pán nevěnuje. Potřebuje mít pocit zájmu. Potřebuje kontakt, chce být využívána a zneužívána, tato role jí připadá přirozená. Radši bita, ale hlavně, že Jím.

Submisivní muž tímhle až tak netrpí. Dokáže svou Paní zbožňovat i z dálky. Cítí jako svůj osobní úděl, toužit bezmocně po své Domině. Když si ho nevšímá, vnímá to jako své pokoření, což mu paradoxně přináší uspokojení. Chápe právo své Paní nezajímat se o něj jako její svaté právo. Klidně ji bude tiše v koutku uctívat, klanět se jejím použitým kalhotkám a bude se cítit poníženě a šťastně. Žena fetišismem moc netrpí a když, tak spíš tím, který ji připomíná její pouta. Řetízek, piercing, označkování jako chovná klisna - znamení jejího Pána, že mu patří. Je to pro ni symbol jistoty, že je něčí majetek a to ji blaží. Koří se mužově převaze, pokud má jeho penis hluboko v sobě, je to pro ni největší jistota. Oba dva jsou rádi ve svém konání a životě řízeni svými Dominanty, ale při plnění úkolů, které mají všeobecnější ráz jsou muži vynalézavější a aktivnější, ženám více vyhovuje přímé direktivní řízení a pasivní postoj.

Tohle je můj globální pohled na rozdílnost submisivních žen a mužů. V obou táborech se najdou jedinci, kteří svým chováním tvoří výjimku, potvrzující pravidlo, ale domnívám se, že v obecných principech tato charakteristika sedí.

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:

Pěkný rozbor a v zásadě souhlasím s jedinou výjímkou "Submisivní muž tímhle až tak netrpí." Pokud subík je zafixován na Partnera stejně jako subinka pak trpí odloučením stejně jako ona. V tomto není mezi nimi rozdílu, ale v tom jak se k této situací staví. Subík z jakéhosi důvodu přeci jenom bere sebe více jako majetek , který nemá právo o sobě rozhodovat a určovat kdy bude sloužit a kdy nikoliv, proto dochází k "Dokáže svou Paní zbožňovat i z dálky.". Trpí odloučením, ale zbožňuje svou Bohyni aspoň na dálku a toužebně čeká kdy se bude moci zase k Ní přiblížit. Když se milostivě naskytne tato příležitost pak už až tak není důležité co se děje, hlavně být s Vládkyní, to je to hlavní a dá-li pocítit svojí moc je to jen o o to lepší. V tomto je mužská submise odlišná od té ženské jak to vidím já.

Text podložený zkušenostmi, který neztrácí platnost ani po 10 letech. Takových moc není.

Díky Tome. Od té doby jsem ho nečetl a ani teď ne... dnes už jsem mnohem dál. Začínám vnímat jinak zejména roli submisivity ve spojení s esoterikou - v podstatě mnohem hlubší pozadí toho, proč určitá skupina lidí, zejména v podstatě silných osobností - touží propadnout skutečně submisivnímu prožitku. Tím nemyslím znuděného manažera, co si u profi dominy nechá dát na prdel...

Desper

Despere, je mi ctí.

Dnes je to mnohem snazší než dřív - kdo chce, začne u Aštarte, dřív mohl mít jen nejasné "loupání v kříži", odkud vítr vane.

Kdo se neomezí na internetové zdroje, začíná ještě dřív než u ní (u Nin-Anny).

Stačí malý oltářík vedle PC a na stejný piedestal postavit svou partnerku.

Přemýšlím obdobným směrem. V poutu suba k jeho vládkyni je rozhodně cosi magického. V celém tom jeho "svatém přijímání" bolesti... Je to hodně zajímavé téma k filozofování.

Je to celé úplně nesmyslné..........psal to muž a subík k tomu a promítá svoje domněnky ............o ženách vůbec nic neví............je hodně různých lidí kteří mají různé chutě , každý subík se chová jinak a subky mají také různé pocity .

Mně například vyloženě baví hlavně bolest u subíka a šíleně mě nudí svazovaní a psych. ponižování ............líbí se mi muž jako žena ..........a spousta domin nemá vůbec ráda ženské suby. Jako subku mě vyloženě vzrušuje představa , že piju pánovu moč.......jeho tělo , jeho tekutiny, JEHO........víc než jiné hrátky ...je to blábol, jen dedukce........

odpovědětodpovědět Gravatar

RE: V postatě souhlasím

Mi se to tedy nesmyslné nezdá vůbec jak píše Markéta.I když je jasné,že každá osoba se mírně liší ve svých potřebách ,článek na mě přesto působí jako v celku přesná základní osnova těchto vztahů.

odpovědětodpovědět Gravatar

mocenská situace a ženskost

domnívám se, že co je popsáno, v české společnosti skutečně převažuje, ale zároveň že by to tak nemuselo být. co když třeba 30% mužů tohle podstupuje jen proto, že nemá na výběr - chce alespoň nějakou dominu, tak se tomu přizpůsobí? nechat se ponižovat psychicky mi navíc nepřijde moc mužské, to dělá spíše skupina mužů kteří nechtějí svou mužskou roli (jak popsáno) přijmout a nejsou mentálně takovými muži jako spíše ženami. mužštější mi přijde mít svou hlavu, nenechat sebou vytírat, ale čelit fyzické bolesti. já osobně preferuji fyzickou bolest a většina výše popsaného mě vůbec neláká. a sex a zájem partnerky potřebuji. myslím že je nás takových na světě hodně, ale v čechách máme většinou smůlu.

odpovědětodpovědět Gravatar

RE: mocenská situace a ženskost

Proto co píšeš a cítíš, se mi spíše jevíš jako pouhý masochista..Ty potřebuješ opět jen sadistku. Ale to je na delší povídání.

Nepřipadám si jako submisivní, nechat se svazovat se mi nelíbí a přesto bych co se týče sexu a ženského těla udělal pro krásnou ženu cokoli kromě těch extrementů. Rád ženě líbám nohy a lížu vagínu a zadek.Většinou určuji způsob milování já,ale vždy jsem se snažil aby byla spokojena hlavně ona.Tak co vlastně jsem? Dík za inteligentní odpovědi.

odpovědětodpovědět Gravatar

Pregnantně definováno

Cítím to stejně jako desper u subinek i submisivů, domin i dominantů. Akorát, že Desperovi se to podařilo vynikajícím způsobe zformulovat, takže za to si zaslouží poklonu. I od dominanta. Ano v podstatě je to jen mužská představa o subince a submisivovi. Nikdo ani Desper do žen nevidí, stejně jako do melounu (ale obojí se dá otevřít nožem hahaha to byl vtip), ale sformuloval představu velké skupiny dominantů i subů a za to mu patří dík. Samozřejmě, že jeho definice nejsou svatý grál a kdo to vidí jinak má právo na jiný druh DS vztahu, ale urččitě mi dáte za pravdu, že spousta BDSM pozitivních to vidí právě takhle. A Desperovu definici můžeme použít ke komunikaci mezi dominanty a submisivy. "Má představa je taková, nebo se liší v tom a tom". Velmi užitečný článek.

Tak jsem zjistil, že jsem submisivní žena.

Mimochodem, občas vidím, jak se ženy i zpoza svých pout snaží ovládat své pány, možná podvědomě? Není tohle jednou z příčin těch rozdílů?

odpovědětodpovědět Gravatar

iteligentní příspěvek

i přes to že podle tohoto článku bych měl být submisivní žena :) s ním naprosto souhlasím ... je to opravdu pěkný článek napsaný chytrým autorem . myslím že až zas budu muset vysvětlovat co to znamená že jsem bdsm pozitivní bude toto jeden z článků na který ho odkážu ...

Velmi dobre popisane, suhlasim s tym to clankom. Aj ked sa uplne nestotoznujem zo vsetkym ako subinka v normalnom zivote mimo postele som dominantna osoba ale z vecinou obsahu suhlasim. Je to dostatocne obbjektivne naozaj perfektne vykreslene. Mam kamosa otroka a ked si to vezmem z oboch stran sedi to. Chvalim !!!:)

odpovědětodpovědět Gravatar

menší doplnění ..

tak jako jsou d/s propojené světy - spojené nádoby, tak podle mého názoru se i významně prolínají. subka se prostřednictvím své submisivity snaží zvýšit žádost svého Pána a naopak Pán čte myšlenky i touhy subky z náznaků jejího chování a určuje průběh / načasování jejího vzrušení tak, aby real o něco vždy překonával i nejbujnější představy subky. proto mi přijde podstatné zdůraznit, že nejde o vizuální znaky jako různé korzety, obojky apod., ale o vyšší level důvěry, díky kterému si dvojice d/s může užívat prakticky nonstop i v prostředí lidí, kteří nemají ani tušení, že v jejich bezprostřední blízkosti cosi takového probíhá.

jinak dobrý článek

Jakožto velmi submistivní a lehce masochistická žena si troufám říct, že i přes to, že většinu "popisu" splňuji, být viděna jako sexuální objekt se mi hnusí a nevidím v tom smysl. Lidé by neměli být viděni jako objekty, a i v takovém vztahu si myslím, by měl být vzájemný respekt. Ať se jedná o jakýkoliv extrém...

Dobrý den, ocenila bych konkrétní radu, jak udělat radost submisivnímu muži na dálku - po netu. Nikdy jsem ho neviděla, ale zjevně je mi oddán. Poraďte nějaké pěkné formulace, které působí.