magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Velitelka čety

Tento text je součástí archivu BDSM.CZ.
Původní datum vydání: 23. července 2000, Autor: Lucius
Kamil zaklepal a vešel do kanceláře velitele své čety. Přesněji, do kanceláře velitelky své čety, protože jejich podporučíka v tomto týdnu zastupovala žena. Kamil o ní věděl, že se jmenuje Dita, má hodnost poručíka a patří k nějaké speciální jednotce. Mohla být jen o šest nebo sedm let starší než Kamil, kterému bylo devatenáct, ale velice rychle si v celé rotě získala respekt svým vystupováním, znalostmi a fyzickou kondicí. Kamil zavřel dveře a postavil se do pozoru.

"Vojín Tesař přišel na váš rozkaz," nahlásil se.

Dita si ho mlčky změřila pohledem.

"Jak jsem se teď dověděla, včera jsi se zase vrátil pozdě z vycházky," řekla.

Neměl, co by k tomu řekl, a tak s dlaněmi přitisknutými ke stehnům mlčky upíral svůj pohled nad její hlavu. Chvíli se na něj zkoumavě dívala. Bylo odpoledne a vojáci už měli osobní volno. Přišel proto jen v teniskách, zeleném tričku s krátkým rukávem a přiléhavých šortkách s hnědozeleným maskovacím vzorem. Jeho obličej teprve dostával pevné mužné rysy, ale jeho atletická postava a lehká oblina pod šortkami v jeho klíně dokazovaly, že jinak mu do mužnosti nic nechybí. Přešla ke skřími v rohu kanceláře a vytáhla z ní dlouhé silné dřevěné pravítko.

"Mohla bych ti zarazit další vycházky, ale myslím, že potřebuješ spíš pořádný výprask, abys pochopil, co je disciplína."

Kamil se na ni užasle podíval. Klidně postavila židli do středu místnosti a sedla si na ni.

"Tak pojď, dostaneš pětadvacet přes zadek."

Nerozhodně stál a váhal, co má udělat. Věděl, že na něco takového nemá žádné právo, ale neodvažoval se něco říct.

"Čekám!"

Polkl naprázdno a pak k ním váhavě přistoupil. Pleskla pánovitě dlaní o své levé stehno. Pomalu a v tváři lehce červený se přehnul přes její klín, dlaněmi se opřel o zem a nohy natáhl dozadu. Pod sebou cítil její pevná teplá stehna.

Přejela lehce dlaní po jeho pěkně tvarovaném zadku obtaženém tenkými šortkami a usmála se, když na stehně ucítila jeho slabý pohyb.

"Kdy jsi naposled dostal výprask?" zeptala se a zlehka ho popleskala.

"Nevím, možná jako malý," řekl rozpačitě.

Znovu se usmála a sevřela pravítko. "Tak to máš nejvyšší čas dostat pořádnou výchovnou lekci. Počítej si nahlas rány," poručila.

Místností se začaly rozléhat hlasité údery pravítka o mladíkův svalnatý zadek. "Jedna ...," ucítil palčivě štiplavou bolest, ale dalo se to vydržet, "... dva, tři ...," snažil se ležet klidně a netrhat sebou, "... čtyři, pět ...," Jak ran přibývalo, zdály se mu stále palčivější, "... dvanáct," už nemyslel na své ponížení a snažil se jen vydržet.

Sklonila pravítko a uchopila okraje jeho šortek. "Nadzvedni se," poručila. Kamil zaváhal jen krátce. Rozhodně nechtěl dát příčinu k zvýšení trestu, a tak se poslušně nadzvedl a nechal si stáhnout šortky i slipy do půli stehen. Červená barva jeho zadku kontrastovala s bronzem jeho opálených nohou. Povytáhla mu tričko kus nad pas, levou rukou ho vzala kolem pasu a zdvihla pravítko.

"Aaah, třináct ...," nedokázal se ubránit tlumenému projevu bolesti. Šortky a slipy byly tenké, ale přesto poskytovaly určitou ochranu.

Rána na holou kůži byla mnohem bolestivější. Zaťal zuby. "Auah, čtrnáct, patnáct ...," nedokázal zabránit tomu, aby sebou po každé ráně netrhl.

"Jen klid," řekla a položila mu dlaň na zrudlou horkou kůži, "za chvíli to budeš mít za sebou." Několikrát mu zálibně přejela dlaní po zadku. Uvolnil se a hlasitě oddechoval.

"Uuaahh, šestnáct ...," ani si neuvědomil, že nemá nohy u sebe, takže mu může vidět do rozkroku, "... sedmnáct ...," celý zadek měl v jednom ohni,"... aahhh, dvacet čtyři, aauaahhh, dvacet pět."

"Do pozoru!"

Postavil se a sklonil ruce ke svým staženým slipům.

"Řekla jsem do pozoru!"

Pustil slipy a rychle se narovnal s dlaněmi na stehnech. Jeho atletická postava s pěkně vyvinutým pohlavím a do červena zbarveným zadkem poskytovala malebný pohled.

"Budeš si teď pamatovat, kdy se máš vracet?"

"Ano," odpověděl potichu a upřímně.

"Dobře, můžeš se obléct a jít."

Rychle si natáhl slipy a šortky a spěšně vyšel na chodbu. Poprvé poznal chuť výprasku.

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: