magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Tajit nebo netajit svou sexuální orientaci?

Na 7. Fetiš párty v Brně 6. 11. 2010 se v diskusi „Tabu po šestnácti letech“, kterou moderovali Kazouch a Saadam znovu otevřela otázka, do jaké míry tajit před rodinou, kolegy a okolí menšinové sexuální zaměření. Do debaty se zapojila a o své zkušenosti podělila i řada účastníků večírku. Nastolila se otázka, zda se BDSM nestalo určitou módou a zda se problematika coming autu přece jen neposunula určitým pozitivním způsobem konečně kupředu. Zavzpomínala jsem na dobu před šestnácti lety, kdy po živém vysílání „Tabu“ jsem druhý den měla na stole výpověď pro mravní kažení mládeže (učila jsem tehdy na střední škole), protože jsem veřejně přiznala svoji sadomasochistickou sexuální orientaci.

Před pěti lety jsme natáčeli pro Novu pořad „Na vlastní oči“, kde vystupoval můj otrok, muzikant a básník, který měl pár let před důchodem a pracoval jako noční vrátný v jednom pražském muzeu a pro vystoupení se rozhodl proto, že prý „už nemá, co ztratit“. Nebyl ženatý a neměl už ani rodiče a co si o něm pomyslí veřejnost, mu bylo lhostejné. Už dávno totiž rezignoval na společnost, protože mu coby muzikantovi České filharmonie před lety kdosi, snad někdo z kolegů, ukradl drahocennou violu, která byla pro něho vším. Obživou, láskou, smyslem jeho života. Tehdy zanevřel na lidi a rozhodl se schovat v nočním klidu muzea.

Po odvysílání pořadu mi volal, že i on dostal výpověď. „A potom, že prý je společnost dnes už tolerantnější k lidem, jako jsme my,“ stěžoval si. Když se vloni dotočil film „Nebe, peklo“ a já poslouchala jednu z hrdinek filmu, Terezii, jak se hrdě hlásí ke svému sadomasochistickému zaměření, mimoděk mě napadlo, jak dopadne tato sebevědomá dominantní žena, která zcela otevřeně odhalila veškeré své soukromí. Věřila jsem, že ta se jen tak nedá. Po premiéře filmu jsem náhodou zaslechla její rozhovor v televizi, ve kterém přiznává, že i její kolegové se po zhlédnutí pořadu „Nebe, peklo“ k ní odvrátili zády, přestože jí zpočátku podporovali. Před výpovědí ze zaměstnání jí zachránila mateřská dovolená a snad i víra v to, že za dobu její mateřské vše vyšumí.

Z těchto zkušeností si nemyslím, že se za těch šestnáct let v oblasti tolerance něco zásadního změnilo. Můj názor je ten, že sexuální zaměření je intimní soukromá záležitost a že je celkem zbytečné a nesmyslné s ním vycházet na veřejnost, pokud bychom měli dát všanc svoji kariéru. Snadnější to mají profesionální dominy, kterým obhajoba názorů BDSM komunity neublíží, naopak jim svým způsobem přinese reklamu.

Ovšem jiná je situace v rodině. Já celých šestnáct let, co působím na scéně profesionálních domin, usiluji o to a tímto směrem směřuji i konzultace s klienty, aby se nebáli o svém zaměření hovořit před partnerem. Tady rozhodně není na místě cokoliv o svých sexuálních zálibách tajit. Naopak. Čím dříve se člověk svěří, tím předejde zbytečným frustracím a depresím a pocitům osamění, stejně tak jako sexuálnímu a citovému strádání. Mohu říci, že participace partnerek mých klientů do BDSM session se mi celkem daří a že z deseti klientů, každý druhý pár dnes už jezdí na lekce společně s partnerkou anebo realizují své zaměření doma.

Při konzultacích na otázku, jak se svěřit se svým zaměřením partnerovi, kladu důraz především na vhodnou formu, jak sdělit partnerovi o svém zaměření. Většinou se spoustě chyb dopouštění především muži, kteří nakoupí partnerce oblečky či BDSM pomůcky, přinesou film či časopis s BDSM tematikou, což většinu žen pochopitelně odradí a muži potom nabudou přesvědčení, že nějaká další snaha o zapojení partnerky do BDSM her nemá smysl. Správnou cestu já vidím o BDSM nehovořit jako o něčem jiném, nenormálním, nezačínat vysvětlovat své zaměření přinesením filmu či časopisu, ale postupně zapojit do klasického sexu zcela nenásilně a postupně BDSM praktiky. Oblečky a pomůcky jsou až to poslední. Až, když muž uvidí zájem ze strany partnerky a vůli hrát si.

Způsob, že například bondažista donese domů metry provazů a DVD s filmem na téma bondage, či stáhne z internetu fotografie se svázanými dívkami, není zrovna ta správná cesta.

Mnohem přijatelnější je ženě zavázat při mazlení oči šátkem a postupně ji vzrušovat. Potom ji například šátky přivázat ruce k posteli a hrát si s ní. A při mazlení ji šeptat, co by řekla na to, kdyby on ležel na posteli bezmocný a ona si ho mohla používat a uspokojovat se na něm, jak by chtěla. Statisticky je totiž dokázáno, že ženy mnohem méně často sledují pornofilmy a kupují pornočasopisy, než muži. Zkrátka proto, že jim připadají vulgární a nevkusné. To, co muži berou jako inspirativní a rajcovní, nemusí být stejně tak bráno jejich partnerkami. Naopak ženy ocení mužovu fantazii, pokud nastolí tu správnou milostnou atmosféru.

A ze své zkušenosti v poradně vím, že tento přístup většinou funguje. Pokud má žena ráda sex, rozhodně od partnera uvítá jakoukoliv fantazii a změnu. A je zbytečné tuto změnu nazývat deviantní praktikou a stydět se za to, že se nám líbí například svazování.

Další otázka, která byla na party probírána, byla otázka, zda sdělit dětem o tom, že jejich rodiče jsou BDSM orientovaní. Já osobně si myslím, že ani o klasickém sexu neinformujeme své děti, takže je zbytečné svěřovat se jim se svými sexuálními fantaziemi. Myslím, že sex by měl být záležitostí a intimitou páru a dětem a ani ostatním do toho, co se děje za dveřmi ložnice, nic není.

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:
odpovědětodpovědět Gravatar

To bude tím, že se věnuješ "ujetým" :-)

"A ze své zkušenosti v poradně vím, že tento přístup většinou funguje. Pokud má žena ráda sex, rozhodně od partnera uvítá jakoukoliv fantazii a změnu."

Kdepak, pokud žená má ráda sex a dostává se jí ho, změnu nepotřebuje ani nevítá. Pokud doma nedostává, co chce, a dostává to jinde, doma změnu také nevítá, v žádném případě ne, nemá žádný důvod "vycházet vstříc". I po 16 letech přesvědčování o opaku je BDSM pořád výrazně menšinové zaměření - těch až 40% chlapů, kteří ho dle různých statistik vyzkoušeli, ho z větší části nevyzkoušelo doma :-)

Nemyslím si, že by BDSM potřebovalo nějak zpopularizovat. Koneckonců, část jeho kouzla spočívá v pocitech, že tohle je "jiné", že to vybočuje z úzkých norem společnosti. I když je pravda, že asi né každý je rebel jako já a mě podobní. Navíc, i kdyby se BDSM dostalo do vědomí veřejnosti, nevěřím, že dnešní společnost by ho přivítala a přijala jako něco "jiného, ale normálního". Vždy se najde dostatek lidí, pro které budeme prostě úchyláci.

Pokud má žena ráda sex a nevítá změnu, pak nemá ráda toho, co ji podsouvá.

odpovědětodpovědět Gravatar

Někdy je to problém

Ten postupný návod jak zasvětit přítelkyni do BDSM je sice asi správný, ale zásadní problém může být s tím že řada mužů nemůže zkoušet postupně přejít od normálního sexu k dalším praktitkám jednoduše proto, že se při normálním sexu nevzruší, nebo jen velmi krátce. Maximálně může ženu při mazlení uspokojit orálně či rukou, ale stejně pak bude muset s pravdou ven.

S názorem nezveřejňovat svoje zaměření souhlasím. Jinak co se týče zasvěcování manželky/partnerky do BDSM naprosto souhlasím s tomem - myslím, že žijete trošku v jiném světě a vaše názory jsou už zkreslené. Např. moje žena mě miluje, ale tyhle věci jsou ji naprosto cizí, vůbec se jí nelíbí ani představa s jakýmkoliv minimálním omezením - a to se o sexu i čemkoliv jiném bavíme naprosto otevřeně. Takže věta - Pokud má žena ráda sex, rozhodně od partnera uvítá jakoukoliv fantazii a změnu - je podle mě zavádějící hlavně ve slově "jakoukoliv" Prostě jsou lidi, kterým jsou tyto věci naprosto vzdálené.

O několik měsíců zkušenější - rediguju svůj názor. Zjistil jsem, že moje žena je sub, zatím jenom jeden pěkný večer, ale k oboustranné spokojenosti, takže to vypadá na pokračování příště. :-)

odpovědětodpovědět Gravatar

A co v opacnom prípade?

Zaujímalo by ma ako to mam povedať svojmu partnerovi? Každý tu rozoberá ako to mam partner povedať partnerky a či vôbec, ale čo ked je situácia otočená? Povedať to partnerovi alebo radšej mlčať a viesť dvojitý život?

absolutne utajenie