magazín BDSM.CZ - my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali

Jak se volí Mr. Puppy Evropy 2016

Dávno pryč jsou doby, kdy existovala pouze soutěž Miss o nejkrásnější dívku. Různé soutěže krásy, popularity, charismatu či talentu lákají, a tak vznikají další a další Missky a Mistrové pro různá témata, obchodní záměry či různé komunity. Každá komunita chce mít svého krále nebo královnu. V gay prostředí je proto již tradicí volba Mr. Gay (v České republice dokonce ve třech provedeních - Mr. Gay, Gayman a Gay roku), v gay subkulturách pak vládne koženému lidu Mr. Leather, medvědům Mr. Bear a latexovým nadšencům Mr. Rubber, který ale ještě v ČR volen není.

Novinkou, která si teprve nedávno do Evropy našla cestu, je právě Mr. Puppy – soutěž o to nejhezčí, nejroztomilejší a nejvíc inspirující lidské štěně. Protože je to opravdu novinka, s výjimkou Spojeného království ještě nejsou pořádána národní kola. Do soutěže se může přihlásit jakékoliv štěně z Evropy, a toho rád využil i jeden český pejsek Akim. Se svým betou Igym proto vyrazil 19. února 2016 do Antverp, aby se s dalšími čtyřmi evropskými štěňaty utkal o titul.

Leatherpride Belgium pořádanou každoročně v Antverpách lze považovat za největší nekomerční gay fetiš akci v Evropě. Koná se ve velkém přístavním hangáru Waagnatie, který je vždy rozdělen tematicky na třetiny. V první třetině od vstupu jsou rozprostřeny stánky různých obchodů s fetiš a BDSM zbožím a poslední dva roky je zde i výběh pro lidské psy. Druhou třetinu zabírá přes den posezení kolem velkého pódia, přes noc taneční parket s provizorním výběhem pro psy. Ve třetí třetině je přesně to, co byste čekali od velké gay akce – obří dark room. My se ale budeme soustředit hlavně na první dvě třetiny. Tam se, alespoň pro nás, dělo to podstatné.

Soutěž psů začínala pro soutěžící oficiálně v sobotu v deset hodin dopoledne. Vlastně ale nebylo potřeba být tam tak brzo. Brzký termín určený pro vyzkoušení volných disciplín byl zbytečný, protože všichni psi už měli svá představení dostatečně nazkoušená nebo se rozhodli improvizovat. Nebo možná jen nechtěli ostatním ukázat, co chystají, aby jim nedali výhodu. Buď jak buď, v deset hodin jsme se jen se všemi seznámili – s hlavním sponzorem Leem s jeho pomocníkem poníkem a s hlavním organizátorem kotětem i se všemi jeho psími pomocníky. Soutěž psů se přece nemůže nechat v rukou lidí, že.

Bez povinností se všechna štěňata včetně organizátorů vrhla do hraní v psím výběhu uprostřed fetiš marketu. Výběh lákal především bazénkem s míčky, protože každý pejsek přece zbožňuje míčky. I mimo bazének ale bylo dost pískacích gumových kostí i jiných předmětů, které mohli psi okusovat, aportovat či o ně bojovat. Pro ty nejzlobivější pak byla v zadní části výběhu připravená klec.

Ve dvě hodiny odpoledne byla konečně zahájena soutěž. Po přivítání všech návštěvníků a představení kandidátů Mr. Leather Belgie přišlo na řadu i představení kandidátů na titul Mr. Puppy Evropy 2016. A už zde bylo poznat, že soutěž štěňat je především o zábavě a hravosti. Přestože si pejskové předem nacvičili spořádaný příchod v řadě, při představení se rozutekli po pódiu a očuchávali všechno kolem, hlavně fotografy a kameramany, kteří se vše snažili zachytit. Po chvíli se psy povedlo alespoň urovnat do řady, ale chvíli neposeděli a pořád spolu zlobili, k pobavení všech.

Vlastní představení soutěžících i poroty se ale nakonec podařilo: polonahý vlčák Akim z České republiky, latexový vlčák Yuki z Nizozemí, zentai dalmatin Spot z Velké Británie (držitel Mr. Puppy UK), polonahá čivava Bjoyd z Nizozemí a látkový boxer Miro z Velké Británie. Porota se skládala ze štěně Kriszlyho z Nizozemí (první Mr. Puppy Evropy 2015), pes Brock z Velké Británie (první Vice-Mr. Puppy Evropy), a pes Link z Irska (Mr. Fetish Irska 2015).

Po představení organizátorka kočička nahnala všechny psy zpět do výběhu, aby se mohli představovat okolí a hrát si s mnoha dalšími lidskými psy, kteří tento rok neměli odvahu se zúčastnit soutěže. Sobota byla plánována pro soutěžící spíš odpočinkově, takže opravdu nic jiného než hraní a občasné prošení Páníčka o jídlo či pivo nebylo potřeba. Kolem čtvrté hodiny pak byl čas na více organizovanou zábavu ve výběhu, které přihlížela i porota a udělovala první body.

Všichni soutěžící i všichni pejskové z okolí byli sezvání dohromady a – po kontrole, zda nemají nějaké sobě či jiným psům nebezpečné pomůcky, jako ostnaté obojky, škrtící obojky či ostny na psích maskách – byli naráz vpuštěni do bazénku s balónky. Pro přítomných dvanáct psů byl bazének poměrně malý a přecpaný. Organizátoři raději přistavili ještě doplňující nafukovací bazének a lákáním na pískací hračky a umělé kosti a některé pejsky přesunuli. Vše sledovala porota, náramně se bavila a hodnotila, jak se pejskové chovají – jak přirození jsou i jak se chovají k ostatním psům.

Po skupinovém hraní přišla na řadu překážková dráha. Do výběhu byly rozmístěny kužely, parkurové překážky a kruhy a štěňata měla za úkol dráhu celou proběhnout. Nešlo nutně o rychlost, ale spíš o hravost a hlavně uvěřitelnost jejich povahy. Kdyby při podobné kynologické soutěži začal pejsek očůrávat přítomný hydrant, byl by nejspíš vykázán ze sportoviště. Pro Akima, který je v duši vůdce smečky, ale bylo značkování území naprosto v pořádku a vyneslo mu pár bonusových bodů. Yuki a Bjoyd byli hlavně roztomile nešikovní. Spot zkusil ukrást jeden z kuželů, ale nakonec ho vyměnil za pískací kost. Miro naopak všechny spadlé kužely opatrně postavil a urovnal do řady.

Po proběhnutí skrz překážky bylo naplánované hraní Twisteru s přimícháním J-lube pro větší pobavení publika. Protože si ale podobnou zábavu vybrala i skupina latexových nadšenců, bylo toto kolo zrušeno a přešlo se rovnou na závěrečnou akci ve výběhu – mytí špinavých pejsků. Voda byla studená a pejskové se museli nutit, ale o to tulivější pak všichni byli, když se promrzlí vrátili zpět k páníčkovi.

Tím tento úvodní den soutěže skončil a pejskové se vydali na hotel odpočinout si a sbírat energii na neděli, kdy vše vyvrcholí.

V neděli v jedenáct dopoledne už byli všichni pejskové nastoupení u výběhu, aby se mohli věnovat dalšímu kolu soutěže, za které je čekalo nejvíce možných bodů – soukromý rozhovor s porotou. To zahrnuje naprosto klasické otázky, která vás čekají při všech takových soutěžích včetně Miss. Jak dlouho jsi pes? Co se ti na pup-play líbí? No dobře, ty tak typické nejsou. Ale tak třeba Co tě přimělo se přihlásit? Proč bys měl vyhrát zrovna ty? Co bys chtěl jako případný výherce dokázat? A nesmí chybět ani velmi pragmatické otázky, jestli má kandidát čas a peníze cestovat, zda má chuť se bavit s lidmi o pup-play a, pokud kandidát neuměl dost dobře anglicky, jak vnímá svůj jazykový handicap a jak se s ním hodlá v případě výhry vypořádat.

Po rozhovoru měli zase pejskové volno a tak zalezli zpět mezi balónky a odpočívali, aby měli dost energie na veřejná kola na hlavním pódiu. To už se tam i začínali trousit první návštěvníci a smečka ve výběhu se rozrůstala, v jednu chvíli až na neuvěřitelných dvacet psů.

Ve dvě hodiny byl opět čas dostavit se pod pódium. Vášnivá debata o preexpoziční profylaxi se trochu protáhla, a tak bylo čekání delší. Psi ale měli aspoň čas se občerstvit, aby se jim dobře zpívalo. Na řadě bylo talentové kolo Howl Along neboli vytí k hudbě. Po odnesení diskuzních pohovek byly připraveny otočné židle, aby se porotci mohli po vzoru Hlasu otáčet za svým kandidátem. (Kouzlo neznámého zpěváka bylo ale ztraceno, když pejskové vystupovali na pódium ve známém pořadí a byli předem ohlášeni.)

Akim vyštěkával pečlivě rytmus své písně, ale to příliš ohlasu nevzbudilo. Spot také štěkal a vyl, jak si písnička zasloužila, ale přes jeho gumovou masku nebylo nic moc slyšet. Proti tomu Yuki vzbudil velký ohlas, když požádal ostatní o pomoc, protože předešlou noc napůl ohluchl a neslyšel svou písničku. Publikum i ostatní pejsci mu tak intenzivně pomáhali, až Yuki ani nebyl slyšet. Miro vsadil u své rockové písně na pohybové prvky a skutečně se odvázal, vytí k refrénu pak ale bylo jen doplňkem. Největší úspěch tedy evidentně měl Bjoyd, který se své písničce vůbec nevěnoval a dělal přesně to, co by dělalo každé štěně. Prostě vyl. Nahlas, intenzivně, strhávajíc k obdobnému vytí i všechny psy v publiku.

Po hudební vložce bylo třeba přispět na charitu. Tato část byla pro psy spíše odpočinková, protože nemuseli nic dělat. Jenom šli na vodítku za páníčkem, který se snažil prodat co nejvíce lístků do slosování. Pejskové pak dobrodince oblízli a šlo se dál. Proto ani nebyla charita nijak hodnocena, ale všichni se snažili, jako by byla, a tak se peněz sešlo za vyhrazených dvacet minut skutečně hodně.

Po krátké pauza na občerstvení přišlo to, na co se všichni nejvíce těšili i čeho se nejvíce báli – volná disciplína. Ta byla zase inspirována soutěží Talent, takže byl přistaven stůl se třemi červenými kříži. Jen ten protivný bzučák se nenašel, tak se moderátor uvolil, že ho bude dělat vlastními ústy, ale naštěstí to ani nebylo potřeba. Všech pět psů vlastně předvedli variace na běžný výcvik, takže i když nepředvedli nijak závratné kousky, byli všichni dostatečně zábavní.

Akim ukázal, jak zvládá příkazy gesty, ale na závěr svého „Pána“ napadl a přemohl, aby objastil, že „Pán“ je vlastně jeho beta. Yuki uměl spíš slovní příkazy a aportoval několik míčků. Spot přišel předvést složitější příkazy, ale málokdo asi pochopil, jaké to byly. Bjoyd se opět soustředil na svou roztomilost, takže nikdo nevnímal, co vlastně dělal, ale byl při tom k sežrání. Miro jako jediný došel na pódium bez páníčka, a tak prostě chvíli řádil do hudby.

Po skončení všech volných disciplín umístila organizující kočička na pódium krabice s fotkami jednotlivých kandidátů, aby do nich mohli návštěvníci házet hlasovací lístky. Včetně sčítání to trvalo pouze hodinu, ale po kandidáty byla nekonečná.

V neděli v šest hodin večer všechna soutěžící štěňata nastoupila a konečně bylo ohlášeno, kdo vyhrál. Možná už výherce tušíte z předchozího popisu. Ano, to nejroztomilejší štěně byl Bjoyd, který se tak stal Mr. Puppy Evropy 2016. Náš český Akim je sice výborný pes a i na soutěži to předvedl, ale bohužel je už spíš dospělý vůdce smečky, kterého psi i lidé respektují, místo aby si ho chtěli odnést domů v kabelce jako Bjoyda.

No dál už není moc co dodat. Všichni si poblahopřáli, slíbili si, že se brzy zase uvidí, a i mnoho dalších věcí si slíbili. Já třeba slíbil, že uspořádám českého Mr. Puppy nebo že se zúčastním příštího ročníku sám. Ale o tom se dočtete až za rok, který slib jsem splnil. Zábava to ale bude tak jako tak neskutečná.

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: