Sedím v kanceláři a třídím maily. Náročné ráno mám už za sebou, a poobědové odpoledne mi přináší trochu klidu. Od mého nástupu uplynulo již pár dní a já se konečně začínám rozkoukávat. Jiřka, jak neoficiálně tituluji svou šéfovou, má kancelář hned vedle a obě místnosti jsou dokonce propojené, takže není nutné kvůli každé blbosti běhat přes chodbu nebo telefonovat. První den jsem byl mírně nesvůj, hlavně kvůli tomu nevšednímu pohovoru. Byl jsem ale překvapen, že na toto téma nepadlo ani slovo. Udržovala si profesionální odstup takovým způsobem, že mi náš nedávný zážitek začal připadat jako sen. O to častěji jsem se přistihl, že na ni myslím. Tak se stalo i teď. V duchu se mi vracely scény ze čtvrtečního odpoledne, její božsky velký zadek…
„Vy se flákáte?“ vytrhlo mě ze snu. Ani jsem si neuvědomil, že se dveře otevřely.
„Ne šéfová, jenom jsem si trochu zavzpomínal na čtvrtek“ pokusil jsem se s co nejvyzývavějším tónem odpovědět.
„Tak na vzpomínání tady nejste, jasný?“ znělo celkem ostře, ale z tónu jsem tušil, že to tak nemyslí.
„Omlouvám se“ snažil jsem se co nejupřímněji odvětit. „Mám už celkem hotovo, ještě projedu pár mejlů…“
„Omlouvat se mi můžete večer. Zvu vás k sobě. Tady není moc času k debatování, takže počítejte, že se k manželce vrátíte pozdě.“ Ty poslední slova řekla dost posměšným tónem a já začínal opět tušit… „Jo a můžete si ráno vzít volno,“ znělo už normálně.
„Jé, dík“ odvětil jsem s upřímnou radostí a trochu i nechápavě. Ona na to již nereagovala a její velké dobře tvarované pozadí prošlo dveřmi do druhé místnosti. Vzal jsem telefon a vytočil manželku. Ta moje opoždění vzala s klidem a já se začal neskutečně těšit na večer.
Těch pár hodin uteklo rychleji, než jsem čekal. Chvíli před pátou se šéfka zjevila ve dveřích. „Jste ready?“ tázala se.
„Jo, vlastně jo. Už čekám jenom na vás“ odpověděl jsem s lehkým úsměvem, snažíce se vypadat sladce.
„Tak pojďte, pojedete za mnou.“ Schody jsme prošli mlčky. U vchodových dveří jsem jí dal přednost na pípnutí karty a schválně se držel pár kroků za ní, abych se mohl kochat tím, co snad brzo budu moci opět ochutnat. Nasedla do svého sedanu a já popoběhl ke svému autu, abych ji mohl následovat.
Po nájezdu na hlavní jsem se za ní zavěsil a pokračovali jsme v houstnoucím provozu. Záď jejího auta mi připomínala její křivky a světla mohutné dvorce jejích prsou. Ta představa prsou na zadku mě nejdřív pobavila, ale potom mi zůstala v hlavě a já opět cítil topořící tlak v kalhotách. „No snad už tam budeme,“ pomyslel jsem si a prudce zrychlil, abych projel křižovatku alespoň na žlutou. Po pár minutách provoz zeslábl a blížili jsme se k bytové čtvrti. Uvědomil jsem si, že zpět asi netrefím a že navigaci jsem nechal doma. Čas na přemýšlení ale nebyl. Sedan přibrzdil u jednoho z řadových domků, takových těch hybridů mezi barákem a bytem, co se dneska s oblibou stavějí. Jelikož na mě už místo nezbylo, musel jsem popojet o pár metrů dál. Konečně jsem zaparkoval a vyskočil z auta.
Šéfová už stála u dveří a otevírala. „Tak vás tu vítám,“ prohodila zády ke mně, „pojďte, ukážu vám, kde si odložíte.“ Mlčky jsem ji následoval do krátké předsíně a zul se. „Běžte dál a odložte si.“ Teď už to neznělo jako pozvání ale spíše příkaz, a já zjistil, že tlak tam dole sílí.
Popošel jsem pár metrů a rozhlédl se kolem sebe. Relativně velká multifunkční místnost musela zabírat celé přízemí. Na jedné straně kuchyňská linka, uprostřed rozměrná kožená pohovka a pevný konferenční stolek. Po stranách pár dveří a vzadu schody do prvního patra.
Než jsem se stačil více rozkoukat, uslyšel jsem ironické: „vám se do toho svlékání nějak nechce.“ Otočil jsem se čelem k ní a začal rozepínat sako. Stála přede mnou a pozorovala mě s očima šelmy, co týden nežrala. Než jsem se dostal k boxerkám, můj penis byl už z větší části naběhlý. Rychle jsem je stáhnul, sebral ze země a hodil na hromadu svých zbylých svršků na pohovce. „Támhle je koupelna. Hezky se vymydlete, ať se nám líbíte,“ znělo falešně sladce.
„Jak si přejete, šéfová“ odvětil jsem a přidal úsměv. Co nejvyrovnanějším krokem jsem se vydal ke dveřím, za kterými jsem tušil koupelnu. Cestou jsem lehce zatínal svaly a snažil se vypadat dobře. Vplul jsem dovnitř, zacvakl za sebou a hledal sprchový kout. Koupelna docela prostorná. Rozměrná sprcha bez dveří zabírala celou jednu stranu. Prošel jsem mezi zástěnami a vstoupil dovnitř. Masážní hlavici jsem sundal ze stojanu, jak je mým zvykem, a začal ladit teplotu vody. Automatickými pohyby jsem provedl očistu. U středních partií jsem si dal zvláště záležet. Pták mi trochu poklesl, ale lehce jsem odolal chuti si ho začít honit.
Zkontroloval jsem oholení, které naštěstí bylo den předtím obnoveno, a ještě jednou se celý opláchl. Vylezl jsem ven a sebral složený ručník z hromady vedle sprchy. Po osušení jsem ručník automaticky obtočil okolo pasu a začal se prohlížet v zrcadle. Párkrát jsem zaťal svaly, několikrát se natočil na různé strany a po konstatování, že vypadám dobře, jsem vypochodoval zpět do obýváku.
Má šéfová tam nebyla sama. Matně mi problesklo hlavou, že před odchodem do sprchy použila množné číslo. Na sedačce zády ke mně jsem viděl dlouhou blonďatou hřívu. Šéfová seděla naproti a s dotyčnou vedla očividně zábavný rozhovor. Jak jsem se blížil, obě ztichly a upřely na mě pohled. Snažil jsem se dívat jen na šéfovou. Byl jsem zmatený. V hlavě se mi začaly honit neskutečné představy.
„On se stydí,“ vyrušilo mě zleva, a sametový hlas přešel k výbuchu smíchu. Chtěl jsem se otočit a nějak zareagovat.
„Asi proto si vzal ten ručník,“ prohodila šéfová, sedící naproti mně. Srovnal jsem zrak zpět k ní a vyslal očima zoufalý signál o pomoc. Jen se usmívala a nic neříkala. Oblečena byla tak, jak přišla.
„Já jsem Pavlína,“ zaznělo opět zleva, tentokrát předstíraným formálním tónem. Otočil jsem se po hlase a nestačil se divit. To co sedělo naproti, byl opravdu kus baby. Tak pětatřicet, jemné rysy překryté trochu přehnanou vrstvou mejkapu, dlouhé světlé vlasy padající na ramena ukazovaly směr, kde se nacházela obrovská prsa. Dotyčná ještě zvolila velmi hluboký výstřih a neměla podprsenku, takže prsa zabírala opravdu velkou plochu. V hlavě mi bleskla představa Věstonické Venuše a ta se mě držela i při pohledu na její boky. Jestli jsem o šéfové říkal, že je oplácanější s velkým zadkem a kozama, tak tohle byl extrém. Široká stehna, ještě umocněná polohou v sedě, byla skrytá v přiléhavých béžových kalhotách a dole přecházela v černé jehlové lodičky. Nemohl jsem od ní odtrhnout zrak, což ona musela vidět. Tep se mi zvyšoval a klacek mezi nohama začal zdvihat látku ručníku. „Nechceš si odložit?“ přerušila sladkým tónem několikavteřinové ticho.
„A…ano madam,“ vykoktal jsem ze sebe.
„Madam, jo? No máš poslušnou čubku,“ ironická poznámka patřila šéfové.
Ta hned odvětila stejným tónem: „Musí se ještě dost učit. No uvidíme, jak se bude snažit,“ závěr patřil opět mně, a já vrhl opětovný zoufalý pohled po hlase. „Nejdřív si sundej ten ručník a obleč si, co ti patří, děvko,“ zaznělo povýšeným tónem, který jsem od ní moc často neslýchal. Rozechvěl jsem se po celém těle. „Támhle máš svůj dnešní obleček,“ prohodila se známým úsměvem a hlavou pokynula na prázdné křeslo.
„Ano, jak si přejete,“ vydechl jsem ze sebe a podíval se tím směrem. Ležela tam černá sukénka z lesklého materiálu a bílá zástěrka. Vedle čtyři pásky kůže, ve kterých jsem ihned rozpoznal pouta a pátý který jsem identifikoval jako obojek. Klacek mi stál a srdce bušilo.
„Je sladkej, pomůžu mu,“ zaznělo zezadu a já letmo sledoval jak Venuše, tedy Pavlína, zvedá své mohutné tělo a přichází ke mně. Byl jsem naprosto konsternovaný, neschopný pohybu. Ucítil jsem dotek na ramenou, který sklouzával po páteři dolů. Projel mnou elektrický náboj snad tisíce voltů a trochu jsem se otřásl a vydechl. Uslyšel jsem něco jako úsměv a ruka pokračovala na můj zadek. Z ruky se stal nehet, který přejížděl mezi mými půlkami směrem k připravenému penisu. V tu chvíli jsem ucítil rychlý pohyb pod koulemi. Ta ruka mi je uchopila a táhla dolů. S dalším polohlasným stenem jsem se poroučel na kolena. Před očima se mi temnělo. Zahlédl jsem, jak se šéfová zvedá a někam odchází. Vůbec mě nezajímalo kam. V hlavě jsem měl jiné představy. Co mě čeká? Sevření koulí povolilo. „Podej si tu sukénku“ zaznělo sladce zezadu. Natáhl jsem ruku a chopil se kusu černé látky přede mnou. Nevím, co to bylo za materiál. Z jedné strany kluzký, jakoby pogumovaný a z druhé látka. Podal jsem ji vzad, kde jsem tušil její ruku. Uchopila ji a lehce protřepala. Ucítil jsem druhou ruku, kterak se mi sune okolo pasu a pak látku chladivě dopadající a skrývající můj tyčící se klacek. Vzadu zacvakl patentní knoflík. „Zástěrku, čubičko.“ Ihned jsem hrábl vpřed pro další doplněk. Postup se opakoval a já cítil, jak mi mravenci probíhají celým tělem. Vzrušení se stále stupňovalo. Věděl jsem, že už se na špičce mé chlouby objevují první krůpěje šťávy. „Pouta“ zaznělo stroze. Podal jsem je a zároveň nastavil ruku. Byl jsem jak v transu. Postup se opakoval, až jsem si uvědomil mírné přiškrcení. To utahovala obojek okolo mého krku. „No, musím uznat, že jsi nádherná děvka, zralá pro mrdání,“ v hlase jsem cítil touhu. „Teď jdi udělat kafe,“ pronesla již klidněji, „s presovačem si snad poradíš.“
„Ano madam,“ v mém hlase byla nejistota, ale ochotně jsem se vydal ke kuchyňské lince. Začal si prohlížet přístroj na kafe a hledal hrnečky. Celou dobu jsem hrozně toužil se obrátit, ale to by jen zvyšovalo stav mé nadrženosti. Navíc jsem se snažil být hodný. Ta role se mi začínala zamlouvat. Představoval jsem si sex s tou macatou Venuší. Nikdy by mě nenapadlo, že mě tenhle typ ženský tak vzruší. Už šéfová byla tak na hraně, ale tohle. První kafe dosyčelo. Vyměnil jsem hrnky.
V tom jsem uslyšel známou melodii. Melodii? Zvoní mi mobil. „Do prdele, manželka,“ začal jsem se zmateně rozhlížet a hledat pomoc. Nevěděl jsem ani, kde ten telefon leží. Zvuk přicházel od konferenčního stolu a já viděl zvedající se Venuši, jak mi s úsměvem telefon přináší. Vyděšeně jsem po něm napřáhl ruku a stiskl tlačítko. „Ano miláčku?“ řekl jsem co nejsterilnějším tónem.
„Tak jak jsi na tom?“ zněl ze sluchátka obvyklý dotaz.
„Asi se to ještě protáhne, je toho dost. Ale ráno mám volno,“ snažil jsem se odvětit co nejpovzbudivěji. Ten tón mě ale rychle přešel, protože jsem ucítil doteky na svém penisu. Ta mrcha mě začala honit. To snad ne. Předtím ochablý nástroj se během chvilky postavil…
„Jsi tam?“ zaznělo ze sluchátka, „v kolik to vidíš?“
Pokusil jsem se co nejklidněji: „Vidím to tak na desátou,“ ale nebylo to vůbec snadné. Masáž mého klacku pokračovala, zády procházely elektrizující výboje a já měl potřebu zrychleně dýchat, což by rozhodně nevypadalo na nudné papírování v kanclu.
„Hmmm, tak doraž jak dorazíš,“ zaznělo otráveně.
„Pa,“ podařilo se mi ze sebe vysoukat, a uslyšel jsem blaženě pípnutí na druhé straně. Zhluboka jsem vydechl a podlomila se mi kolena. Masáž přestala.
„To kafe je už hotový“ ozvalo se posměšným tónem a já si oddechl podruhé.
„Už ho nesu madam“ popadl jsem hrnky a následoval Venuši ke stolku. Jedno kafe postavil před ní a druhé na místo, kde předtím seděla šéfová.
„Pocem,“ pokynula klidně rukou a já přistoupil. Zajela pod sukénku a pokračovala s masáží mého ptáka, který pořád stál. „Ani se nehni a relaxuj, čubičko. To máš za ten bravurní výkon v telefonu.“ Bylo to úžasné. Přestože jsem na svůj penis neviděl, zřetelně jsem cítil její ruce přejíždějící nahoru a dolu. Teď už jsem mohl zhluboka dýchat a také tak činil. Co jsem však viděl zřetelně, byla její obrovská prsa vlnící se s každým pohybem jejích rukou.
„Ale ale,“ ozvalo se pobaveně zprava. „Myslíš, že si to ta děvka zaslouží?“
„Zaslouží si bejt pěkně nadrbaná, ne?“ znělo stejným tónem z úst Venušiných, a mně v tu chvíli dokleplo, že to zas až taková odměna není. Paradoxně mě to ještě více vzrušilo. Vrhl jsem tázavý pohled na šéfovou. Ta se mezitím se převlékla a asi i osprchovala, protože měla ještě vlhké vlasy. Mé oči sklouzly k jejímu oblečení. Vlastně moc oblečená nebyla. Jediné co měla, byl jakýsi lesklý černý korzet, který podepíral její mohutná prsa, která teď vypadala jako dva melouny i se stopkami v podobě jejích bradavek čnících z velkých dvorců a dole dodával důraz jejím oblým bokům. Jinak neměla vůbec nic. Ještě vysoké kozačky na podpatku, ale ty také nic nezakrývaly, jen dodávaly dotyčné dominantnějšího rázu. Na svůj věk vypadala fakt dobře.
„Nech tu čubku zklidnit, ještě si užije,“ zaznělo bez zájmu a šéfová se posadila do svého křesla.
„Máš pravdu, kafe už bude k pití,“ odvětila Venuše a jala se ujmout zpět svého místa na pohovce. Já tam zůstal stát s vyboulenou sukénkou a cítil, že je vlhká od kapiček z mého ptáka.
„Zapal mi, čubko,“ zazněl rozkaz šéfové. Okamžitě jsem se rozhlédl po zapalovači. Ležel na stole a já po něm hned hrábl, abych stihl zapálit cigaretu, kterou si šéfka právě strčila do úst.
„Trochu víc pozornosti, kurvo,“ zaslechl jsem zezadu a já se ihned otočil a připálil i Venuši. Nevěděl jsem, co mám dělat. Napětí v penisu nepovolovalo. Poodstoupil jsem tedy od stolu a vrhal tázavé pohledy na obě strany.
„Klekni si. Vem si ten popelník do ruky a budeš sledovat, kdy chceme odklepnout“ přísný tón jsem ihned uposlechl, a jal se sledovat, která si bude žádat mé nové služby. Celkem se mi dařilo přisouvat popelník včas, až po chvíli s úsměvem cigarety típly. „Odnes to,“ prohodila laxně šéfka, a já se odebral s popelníkem ke kuchyňské lince. Během chvíle dopily kafe a já nějak instinktivně odklidil i hrníčky. „I ten zbytek pryč.“ Uposlechl jsem opět mlčky, a odnesl vše, co ještě na stole leželo. „Na tom stolku si teď odpočineš, děvko. Bylo to pro tebe určitě náročné,“ zaznělo ironicky.“
„Jak si přejete, šéfová,“ vykoktal jsem nechápavě a jal se ukládat na chladné dlaždičky masivního nízkého stolku, který byl však relativně úzký, čímž mi usnadňoval práci. Po dolehnutí na záda jsem se narovnal a ruce položil pod hlavu. Ucítil jsem doteky na nohou a pohledem zjistil, že patří Venuši. Sjela svou oplácanou ručkou s dlouhými nehty k mým kotníkům a skončila na kusu kůže, který jej obepínal. Druhou rukou sáhla pod stůl a koutkem oka viděl, jak vytahuje provaz a začíná provlékat očkem na poutech umístěným. Ucítil jsem tah i za ruku a povolil se mu. Šéfku za hlavou jsem jen tušil. Pohled směřoval dopředu k Pavlíně. Druhá ruka a noha následovaly a moje vzrušení opět rapidně stoupalo. Sukénka se zvedala a ve mne se zvyšoval zvláštní pocit nervozity s trochou strachu a touhy. Jako poslední cosi zatáhlo za obojek a já ucítil, že se nemohu ani hnout. Zaťal jsem instinktivně svaly a potvrdil si, že znehybnění je pevné.
Hlavní slovo v mých pocitech převzala nervozita. Očima jsem těkal ze strany na stranu a přemýšlel, co bude. Co na mně ty dvě boubelky vymysleli. Viděl jsem jak se šéfová, která byla až doposud skryta mým pohledům, kráčí k Venuši a něco nese. Cosi jí pošeptala a ta se vydala směrem k mé hlavě. Bez rozpaků se rozkročila nade mnou i nízkým stolem a já mohl sledovat její obrovský zadek v plné velikosti. Byla zády ke mně a začala se přibližovat. Dech i tep se mi zrychlil. Přes tenkou látku kalhot prosvítaly její stydké pysky jako obrovské rty. Tmavší odstín látky prozrazoval, že je pěkně vlhká. Blížila se k mému obličeji. Zlehka dosedla, vědoma si své váhy, a jemným pohybem se posunula dozadu přes můj nos a zpět k bradě. Látka mě dřela a já zřetelně vnímal její vůni. Pohyby opakovala a já cítil, jak stále víc vlhne.
Najednou dosedla úplně. Zatmělo se mi před očima, což bylo následkem úplného obalení mé hlavy její zadnicí. Zjistil jsem, že se nemohu nadechnout a začal cukat hlavou. Povolila. Zhluboka jsem se nadechl a následoval další příraz vstříc mému obličeji. Byl to zvláštní pocit. Pocit bezmoci, strachu a zároveň neskutečně vzrušující. Po chvíli, kdy jsem opět myslel, že se udusím, se opět nadzvedla. Uvědomil jsem si, že cítím něčí dotyky na svém penisu. Zvláštní dotyky a něco chladného. Podle tlaku jsem tušil, že stojí, ale neviděl ho. Obrovský zadek byl kousek nade mnou, ale i tak zakrýval celé zorné pole. Ucítil jsem provaz kolem koulí a kořene a začal přemýšlet, co se to tam děje. Záhy mě však vyrušilo další dosednutí na obličej. V tu chvíli se utáhl i provaz a já sebou škubl. Venuše se lehce zvedla a začala si dráždit kundu o můj obličej. Opětovně přejížděla od nosu k bradě a já cítil její vůni a vlhkost. Tlak v penisu stále rostl. Zvláštní bylo, že chladivý pocit pomalu přešel v jakési znecitlivění. Cítil jsem jen pohyby u kořene, tlak a provaz okolo koulí. Jinak nic. Tempo Venušina přejíždění po mém obličeji se zrychlovalo spolu s mým dechem. Pak sebou škubla a dosedla. Opět zatmění. Uslyšel jsem její vydechnutí a ucítil, jak jí skrz přiléhavé kalhoty prosakuje šťáva na můj obličej. Seděla pevně.
Začínal jsem se dusit a nebyl schopen hlavou ani pohnout. Najednou sklouzla. Ne lehce, ale plnou vahou se přesunula přes můj obličej dozadu a já slyšel dva kroky a žuchnutí na pohovku. Zhluboka jsem se nadechl, podíval se na šéfovou, zabývající se mým penisem, a zděsil se. Díky podvázání stál jak stožár a ona na něj nasazovala kondom. Důvod mého zděšení však byl ten, že jsem to vůbec necítil. Zmatek stoupal, tep i dech se opět zvyšoval. Musela si toho všimnout a podívala se na mě.
„Tohle jsi ještě nezažil co?“ sešpulila rty a sklonila se k mému trčícímu klacku. Vzala ho do pusy. Opět jsem nic necítil. Jen obrovský tlak a vzrušení. Kouřila mě a pohled to byl úžasný.
„Já nic necítím“ vyhlesl jsem zmateně.
Přestala kouřit a zvedla hlavu. „To přejde, neboj. Ten gel nepůsobí dlouho“ odpověděla s falešnou něhou a bez váhání přehodila pravou nohu přes stůl. Stála teď rozkročená nad mým trčícím kolíkem a jednou rukou si ho směřovala do kundy. Zprudka dosedla a vzdychla. Ruce mi položila na hrudník zčásti zakrytý překlopenou sukénkou a konečky prstů zaryla do hrudníku. Vydechl jsem. Stiskla mé bradavky a v jejím křečovitém sevření bylo cítit jak je nadržená. Pohled to byl úchvatný. Začala se posouvat vpřed a vzad. Občas se nadzvedla a opět dosedla. Její prsa se mohutně vlnila v rytmu přírazů. Chtěl jsem stříkat, ale nešlo to. Náhle jsem ucítil tlak na mé rty.
Venuše se mezitím uklidnila a já nyní zpozoroval její ruku držící něco jako roubík s obrovským umělým čůrákem na druhé straně. Otevřel jsem pusu a ona mi ho vrazila dovnitř. Pásek vedoucí od kořene sepjala za krkem. Má pozornost přestala vnímat vzdychající šéfku. Co mi pohled dovolil, sledoval jsem Venušiny ruce, nanášející gel na nástroj trčící z mé pusy. Šéfová začala chroptět a vykřikla. Udělala se. Necítil jsem nic, než vlhko okolo ptáka. Zvedla se ze mě rychleji než bych čekal a přesunula se k mé hlavě. Rukou pokynula Pavlíně, aby odešla, a sama se rozkročila nad mou hlavou. Její štěrbina byla úplně mokrá a přibližovala se ke mně. Dosedla na ohon se slastným vzdychem a zase se zvedla. Sesedla, otočila se, a přehodila nohu zpět se slovy: „Takhle to bude lepší.“
Znovu se rozkročila a dosedla. Tentokrát macatou prdelí k mým očím. Její zadní dírka se nacházela pár milimetrů od mého nosu. Nevím proč, ale nevadilo mi to. Naopak. Přišlo mi to neskutečně perverzní, i když je pravda, že jsem stejně neměl na výběr. Přepadla mě touha její dírku lízat. Ona se začala rytmicky zvedat a dosedat na uměláka v mé puse. Pohled to byl skvostný. Při každém dosednutí se její análek takřka dotýkal mého nosu a každou chvíli hrozil, že ho pozře do svých útrob. Ani jsem si nevšiml Venuše, která mezitím nasedla na mého svázaného a znecitlivěného ptáka. Poznal jsem až její dosednutí, tedy tlak jejích maxi stehen a zadku na své pánvi. Dámy pokračovaly a pomalu se začaly synchronizovat. Střídavě také přejížděly nehty a dlaněmi po mém těle, jako by se ho snažily co nejvíce nabažit. Svaly jsem měl zaťaté a to je snad i vzrušovalo. Tahaly za mé bradavky, opírali se o břicho skryté pod sukénkou a stále zvyšovaly tempo svých přírazů. První se vzepjala šéfka. Uslyšel jsem chroptění a její zadek zhluboka dosedl. Jedna její ruka zajela pod mojí hlavu, jako by ji chtěla narvat celou do její mokré kundy. Přitlačila ještě víc a já cítil, jak můj nos zajíždí přesně do jejího análu. Byl to zvláštní pocit a já se přes nedostatek kyslíku chtěl děsně moc udělat. Začínal jsem být pomalu nepříčetný. Zatínal svaly a škubal sebou. Šéfka se zvedla a já můj pohled se po hlubokém nádechu střetl s Venušiným. Ruce zaťaté do mé hrudi, v očích pohled šelmy, rty otevřené, vzdychající a mohutnou pánví dychtivě narážející na můj kůl.
„Chci se udělat, prosím,“ chtěl jsem křičet, ale díky roubíku jsem vydal jen tlumené chroptění. Venuše zhluboka dosedla a táhle vykřikla. Začala se zajíkat. Jednou ruku přesunula před můj penis a já viděl, jak si křečovitě svírá horní část kundy svými prsty. Vyhrkla ještě jednou a mezi jejími prsty vystříkl pramínek čehosi, stékající na můj podbřišek. Zlehka oddechovala. Její napůl přivřené oči svědčily o doznívajícím orgasmu. Prohnula se v zádech, olízla své rty a začala se svůdně předklánět. V očích jí jiskřilo. Stále sedíc nabodnutá na mém klacku, pomalu přibližovala svou hlavu k mé. Vzala do úst tyčící konec mého roubíku a slastně ho olízla. V tu chvíli bych byl schopen snad i zabíjet jen pro možnost se udělat. Napřímila se zpět a ztěžka sesedla. Neviditelná ruka vzadu začala odepínat roubík a druhá, ta viditelná, ho vytáhla z mé pusy. „Prosím, udělejte mě. Udělám cokoli, opravdu…“ chrlil jsem ze sebe prosebným tónem.
„Ale, čubička má dost,“ znělo zezadu.
„Ano … prosím“. Sténal jsem stále zoufale. V odpověď mi přišlo jen cvaknutí na poutech někde vzadu a poté i na krku. Venuše se mezitím vydala k mým nohám a taktéž je cvaknutím osvobodila. Zůstal jsem ležet. Nechtěl jsem dát jediný důvod k nějakému trestu. Chtěl jsem prostě jen stříkat a poslouchat. Hlasitě jsem oddechoval. Svaly se mi jemně zatínaly a povolovaly. Chtěl jsem…
„Slez,“ ozvalo se opět zezadu a já okamžitě zareagoval. Rychle se sesunul dolů a poklekl. Ani nevím, co mě k tomu vedlo. Prostě jsem moc chtěl orgasmus. Hrozně moc.
„Prosím dámy, prosím. Udělat … moc…“ sípěl jsem. Dotknout se penisu jsem se však neodvažoval.
„Snaživá čubička,“ zaznělo z pohovky vlevo.
„Dáme si cígo a uvidíme. Budeš držet popelník,“ rozkázala šéfka vpředu. Okamžitě jsem se rozeběhl k lince a vrátil se i s popelníkem, cigaretami a zapalovačem. Ruce se mi třásly touhou. Podal jsem každé z paní cigaretu a zapálil. Klekl si a sledoval je. Začaly se bavit o psech. Mne se snažili ignorovat. Stejně jsem jejich rozpravu moc nevnímal. Co jsem však vnímal na sto procent, byla moje touha se udělat. Bylo to snad nejdelších pět minut v mém životě. Po típnutí cigaret šéfka přikázala přinést pití. Můj stav se pomalu měnil v hysterii. Okamžitě jsem vykonal, co požadovala, vrátil se a poklekl na stejné místo. Silou vůle jsem se držel, abych se nezačal honit.
„Ke mně, čubko,“ ozvala se Venuše jejím sladkým hlasem. Po kolenou jsem k ní dorazil. „Postav se přede mne,“ učinil jsem tak a ruce raději schoval za záda. Touha byla strašná. Zajela rukama pod sukénku. Začala odmotávat provaz z koulí a kořene. Cítil jsem obrovské uvolnění a měl pocit, že se mi do něj vrací cit. O to byl můj stav horší. Ruce za zády jsem raději sepnul, abych neměl tendenci se hned chytit za ptáka. To však provedla ona. Začala mě jemně masírovat a po mých zádech se rozběhlo tisíce elektrických mravenců. Přestala. „Klekni si,“ zaznělo rázně.
„Nééé, prosím“ vyhekl jsem a další toužebný pohled směřoval do jejích jiskřících očí. Samozřejmě jsem si mezi tím klekl, respektive dopadl na všechny čtyři v očekávání, že bude chtít lízat.
Hmátla vedle sebe a sebrala odhozený roubík. „Kuř jako správná děvka“ zacenila mezi zuby s notnou dávkou touhy, že jsem to okamžitě učinil. Vrhl jsem se po tom kusu ulepené gumy a pokusil se ho nacpat do pusy. Moc to nešlo. Vyvolávalo to ve mně pocit na zvracení. Začal jsem ho tedy olizovat a střídavě strkat do pusy. Chytla mi rukou hlavu a tu šílenou věc narvala až do krku. Začal jsem se dávit. Ihned ho zase vytáhla. Nadechl jsem se. „Jen se uč, kurvičko,“ a nacpala ho tam znovu. Nevím jak, ale podařilo se mi dýchat nosem a nepozvracet se. Tak jsem se soustředil na ten pokus o kouření, že jsem ani nezaregistroval šéfku, která se mezitím přesunula za mne. Zjistil jsem to, až když nadzvedla mou sukénku a jednou rukou mi začala masírovat ptáka. Ucítil jsem chlad na análním otvoru a uvědomil si, že druhá ruka mi promazává zadek. Touha být ošukán se ve mně probudila skoro nečekaně. Začal jsem sám vystrkovat zadek.
„Tak to stačí, kurvo. Myslíš, že tu jsme kvůli tobě?“ zaznělo zezadu tak razantně, že i Venuše vytáhla šidítko z mé pusy. „Hezky nám předvedeš, jak se šukáš. Jasný?“ znělo důrazně a já okamžitě začal kývat hlavou na souhlas.
„Ano paní šéfová. Cokoli budete chtít,“ vydechl jsem. Rukou mne chytla za rameno a tlačila směrem dolů. Svalil jsem se zády na podlahu. Na břichu mi přistál obrovský černý čůrák. Hmátl jsem po něm a začal si ho cpát do zadku. Šlo to těžko. Pozice na zádech mě nutila se různě kroutit. Nakonec se podařilo a já s hlasitým zajíknutím nacpal věc do své zadnice. Začal jsem ho zasouvat a vytahovat ven. Obě ženy se mezitím postavily vedle mne a s pobavením mě sledovaly. Svaly povolily a já se začal pomalým tempem souložit sám do zadku. Byl to hrozný pocit, ale tušil jsem, že se snad budu moci udělat. Šéfka se rozkročila nade mne a roztáhla pipinu. To samé ihned opakovala i Venuše. Stály teď nade mnou, civěly a usmívali se. Venuše oči jiskřící, šéfka posměšně přimhouřené. Více než pohledy a jejich roztažené kundy, vnímal jsem své nadržení.
„Hoň si ho,“ zněl pomalý, ale sladký, rozkaz Venušin. Ihned jsem ho splnil
„Ale pokračuj v tom šukání,“ pronesla důrazně šéfka. Levou rukou jsem tedy přirážel černým vstříc svému zadku a pravou jsem konečně začal vehementně masírovat svého čůráka. V tu chvíli na něj dopadl pramínek moči. Tříštil se o mou pohybující se ruku. Druhý záhy následoval. Nejprve na mou hruď a poté se spojil s prvním. Přestal jsem se šukat a soustředil na ptáka. Volnou ruku zaťal do podlahy. Už to přicházelo. Lehce nazlátlý déšť dopadal na mé tělo a já explodoval. Hlasitě jsem vydechl, či spíše zařval. Pánev se mi zvedla. Cítil jsem, jak ta černá gumová věc opustila mé nitro. Z penisu se valilo množství sperma, a dopadalo na můj hrudník, kde se smísilo s močí mých paniček. Totální uvolnění proběhlo několikrát mým tělem, od prstů na nohou k rozkroku a zase zpět. Svaly povolily, a já se slastným výdechem rozplácl se na mokrou podlahu.
Po sprše a krátkém úklidu, který jsem provedl ještě v šatičkách, jsme všichni tři pojedli. Konečně jsem se dočkal i cigarety a kafe. Poté jsem nasedl do auta a vydal se na cestu domů.
Cesta ubíhala rychle, nic jiného by člověk takhle pozdě večer nečekal, takže jsem zanedlouho již otevíral dveře do domu. Potichu jsem prošel chodbou do obýváku, zapálit si cigaretu před spaním.
„Už jsem myslela, že nedorazíš,“ zazněl známý hlas místo pozdravu. V pološeru jsem spatřil na pohovce manželku, oděnou jen do tmy a čekající, aby mi zpříjemnila pozdní návrat domů. Tak tohle je už na jednoho člověka opravdu moc.