my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali
BDSM.CZ

Splněný sen

Autorkou povídky je Vanessa* a jedná se o její první reálný BDSM zážitek.

Stojím nahá v chladné místnosti, nohy rozkročené, na krku cítím obojek, ruce spoutané za zády koženými pouty. I kotníky mi zdobí pár slušivých, červeně polstrovaných kožených pout. Mám je poprvé, takže si ten pocit vychutnávám.

Přála jsem si to, snila jsem o tom!

Kapka potu mi stéká mezi lopatkami. Jsem nervózní, cítím strach i očekávání věcí příštích.

Kousek za mnou se ozve zašustění a já zpozorním. Oči, které až doteď hypnotizovaly dřevěnou kozu kousek přede mnou, uhnou mimoděk do strany. Hlavu si ale nedovolím otočit, ne ze strachu před trestem, ale protože bych se připravila o překvapení, a to nechci.

Ten muž, který se chystá mne provést dokonale promyšlenou hrou ponížení a bolesti, je můj velmi dobrý přítel. Důvěřuju mu, jinak bych mu tyhle hrátky nikdy nedovolila. Nikdy bych mu nesvěřila své tajemství a nikdy bych se od něj nenechala spoutat. Znám ho už dlouho a stejně dlouho vím, jak to mezi námi jiskřilo při každém setkání. Ovládal se ale dokonale, takže mne tím mátl a já si dlouho nebyla jistá, jestli si to celé jen nenamlouvám. Chemie mezi námi ale fungovala a ten čas, kdy jsem jen tápala, jsem zpětně zhodnotila jako jedno z nejúžasnějších období mého života. Takhle rafinované svádění jsem ještě nikdy nezažila, nepoznala jsem muže, který by měl takovou trpělivost. Výsledek byl ale o to krásnější a mně se při prvním polibku doslova podlomila kolena.

Tři kroky a stojí pár centimetrů za mnou. Cítím teplo a vůni jeho těla, vnímám jeho zrychlený dech. I on je vzrušený, podobně jako já, i když to má mnohem těžší, než já. Já budu jen poslouchat, ale on bude celou hru řídit, vést. Na něm leží břemeno zodpovědnosti, i když není dominant, dělá to, jen protože mi chce udělat radost. Byl to původně on, kdo chtěl zmrskat rákoskou, jenže já jsem nenašla odvahu. Sice bych pro něj udělala cokoliv, ale ubližovat mu, to ne, na to budu potřebovat mnohem víc času. Jsem si ale jistá, že to nakonec dokážu. Pro něj ano!

„Otevři pusu!“ jedním krokem je přede mnou a udílí přísný rozkaz. Tělesná prohlídka začíná a já se zachvěju směsicí radostného očekávání i strachu. Adrenalin v žilách dělá svoje a i přes chlad v místnosti se mi perlí pot po celém těle. Ani nedutám, jen poslušně plním rozkaz a pak strpím hrubou prověrku mé ústní dutiny. Neosobní ruce v rukavicích a baterka, která mi svítí snad až do žaludku. Nevím, proč mne to tak ponižuje, vždyť se mi dívá jen do pusy, tak jako třeba zubař. Ale tady je to jiné a bezohledné přírazy prsty do krku, dávají tušit, že příště budu možná objímat rty něco docela jiného.

Konečně nechává má ústa na pokoji. Chvíli se mi dívá do očí, ve kterých čte jen žádostivost a touhu.  A pak mu oči zabloudí k mým bradavkám, které si vyzývavě říkají o svůj díl bolestné slasti. Ruce v nitrilových rukavicích sjedou dolů a prsty bez milosti sevřou ty trčící hroty. Vyjeknu bolestí, ale odměnou mi je jen zkroucení a vytažení citlivých bradavek, takové, že skučím a stoupám si na špičky. Tmavé oči mne ale zahrnují něhou a láskou a rty se dotýkají mých. Ví, že bolest bradavek mám ráda. Řekla jsem mu to.

„Ohni se přes kozu!“ znovu bezcitný příkaz inkvizitora a já opět beze slova poslechnu. Splnit rozkaz ale není tak snadné, jak se zdá. Ruce, spoutané za zády a nedůvěra k té dřevěné podpěře mi dává zabrat. Bojím se, že se převrhnu, ale nakonec se mi podaří ohnout tak, jak mi bylo přikázáno.

Rozporka mezi nohy a ruce k předním nohám kozy. Pak mne kožený řemen, který jsem sama kupovala, obejme kolem pasu, a další řemeny spoutají má roztažená stehna. Jsem bezbranná, vydaná na milost svému pánovi, který je připraven splnit každé mé přání. Kdo je tady potom ale pánem situace?  Vím, že jsem to já a všechno se děje jen protože si to já přeju. A můj úžasný přítel, se kterým bych šla klidně i do jámy lvové, mi plní vše, co mi na očích vidí. Ví o mně víc, než kdokoliv jiný na tomto světě. Patřím mu! Nádherný pocit!

„Aůůůůůů!“ zaskučím, když se dva prsty hrubě prodraly do nitra mé kundičky a palec surově přitlačil na poštěváček.

„Buď zticha, ty děvko!“ ozve se jen, a prsty se ve mně dál bezohledně kroutí a přirážejí, až začínám sykat vzrušením. Kruté zmáčknutí klitorisu mne dovádí až skoro k extázi. Přirážím a vzdychám a blížím se k vrcholu, jenže ten mi ještě zdaleka není umožněn.

Plesk! Plesk! Plesk! Dopadne hrubá dlaň na mou horkou broskvičku a já ječím bolestí. Ruka rve za vlasy mou hlavu do záklonu a otevřená ústa zacpává kulatý roubík. Jsem naprosto bezmocná, připoutaná, vydaná na pospas muži, kterému chci dát všechno a který chce dát všechno mně. Nikdy v životě jsem nezažila krásnější pocit!

„Řekl jsem ti, že budeš zticha, ty čubko!“ zazní mi v uších potichu a já se poprvé snažím s roubíkem říct: „ANO PANE!“ Jsem vzrušená na nejvyšší míru a jeho nadávky to všechno jenom umocňují. Slyším rozepínání kalhot a čekám na jeho skvostný klacek. Těším se, až mi ho vrazí do kundičky, která je celá mokrá a nemůže se dočkat.

„Jaůůůůůů!“  ani roubík mi nemůže zabránit v zaječení. To prst zajel tvrdě a bez skrupulí do mé zadní dírky. Bolí to, ale dá se to vydržet, ponížení je však mnohem horší. Mám ráda anální sex, ale tohle je něco jiného! Ta atmosféra chladu a bezcitnosti. Neurvalost, s jakou do mne prst v rukavici vrazil. To všechno dokresluje mé ponížení a já se jen svíjím a skučím, přirážím a přeju si, aby tahle chvíle trvala donekonečna!  

„Líbí se ti to, ty kurvo?“ zeptá se něžně a vytahuje pomalu prst, který mi způsobil tolik bolesti a slasti zároveň. Mé zpocené tělo zavibruje, jako by zahrál na tu nejcitlivější strunu. A pak už mi roztahuje půlky a přes můj odpor do mne vniká jeho jako kámen tvrdý klacek. Razí si cestu do zadní dírky a nedbá na odpor a bolest, kterou způsobil. Tvrdě přiráží a dlaň, horká a těžká, dopadá na mé vyšpulené půlky.

„Jaůůůůůů!“

„Jaůůůůůů!“

„Jaůůůůůů!“

Bere do ruky koženou plácačku a má prdelka poprvé zažívá pořádný výprask mezi přírazy. Pak náhle vytahuje tvrdý ocas a rozmachuje se plácačkou plnou silou přes mou broskvičku.

„ÁÁÁÁÁÁŮŮŮŮŮŮŮŮŮ!“ ani roubík mi nezabrání v jekotu.

„Chceš víc?“ ptá se něžně svým sametovým hlasem a jeho prsty mi znovu týrají bradavky a po chvíli klitoris.

Už je mi všechno jedno, chci cokoliv a hlavně pořádně ošukat! Jsem jako opilá, ke všemu svolná, ovládaná jen zvířecím chtíčem. Chci toho muže, toho pořádně velkého tvrdého chlapa! Chci ho nadoraz a pěkně tvrdě a nakonec si přeju, aby mi zarazil ocas až do krku a vystříkal se mi v extázi do pusy. Nevnímám ani, jak bere do ruky důtky, rozmachuje se a švihá. Necítím žádnou bolest, jen slast!  

„Budeš počítat a děkovat, ty děvko! A oslovovat mne budeš PANE!“ přikazuje tvrdě a rozepíná roubík. Jakoby vycítil, že jsem skoro mimo, chladným příkazem mne vrací do reality. Tohle nebude snadné. Počítání, děkování a oslovování PANE, je překvapivě rušivé a já se musím soustředit na něco úplně jiného, než je sex a slast. I tak mne ale celá hra vzrušuje a přeji si jediné, aby byl MŮJ PÁN nekompromisní v mém ponižování. Chci být jeho služkou, jeho otrokyní, poslušnou a připravenou vyplnit každé jeho přání. Chci před ním klečet, lízat a kouřit jeho ocas a cítit ho až v krku. Chci jazykem laskat jeho varlata a dráždit citlivou hráz a nakonec si pořádně vychutnat mohutný výstřik jeho semene.

„Aůůůůůů! Jedna! Děkuji, PANE!“ počítám statečně, zatímco se vlastnoručně vyrobené důtky zakusují do mého zadku. Oslovování „PANE“ mi ale moc nejde a připadá mi horší, než jsem si představovala. A on jakoby to vycítil a proto na něm trvá.

„Aůůůůůů! Dvě! Děkuji, PANE!“ odrecituji a důtky dál zpracovávají mou prdelku. Už začínám litovat, že jsem se při jejich výrobě tak angažovala. 

„Aůůůůůů! Deset! Děkuji, PANE!“ vnímám svůj plačtivý hlásek, jako by byl cizí. Zdá se mi, že vzrušení je to tam a cítím jen bolest.

„Jaůůůůůůůůůůůů! Patnáct! Děkuji, PANE!“ fňukám a ze všeho nejvíc toužím si bolavé půlky sevřít v dlaních. Pouta a ponižující předklon mi toho však moc nedovolují.

Ani nevím, kdy odložil důtky, ale pěkně velký vibrátor mě rychle vytrhává z objetí štiplavé bolesti. Slastně zavrním a má mokrá kundička dává vědět, že i přes bolest byl výprask pořádně vzrušující. Vibrace se stupňují, prsty znovu roztahují mé půlky a já tuším, že poprvé zažiju naplnění obou dírek najednou. 

Konečně do mé zadní dírky vráží MŮJ PÁN svůj neúnavný a stále tvrdý klacek. Přiráží a já jen vzdychám a vycházím mu vstříc v nepopsatelné slasti. Skučím a řvu a říkám si přírazy o další a další tvrdé průniky, bez ohledu na bolest, bez ohledu na celý svět, na cokoliv. V tu chvíli těsně před vrcholem jsme jen my dva, zpocení a vzrušení, spojení nepopsatelnou touhou a zvířecím chtíčem. Jeho dech se zrychluje a můj také, jak vnímám jeho nastupující vrchol. Nesmírně mne vzrušuje jeho vzrušení, prožívám každý puls jeho srdce, každý nádech.

A pak silně přirážím v křečích nádherného orgasmu a cítím, jak mne uvnitř v záškubech jeho neúnavného klacku zaplavuje horký výstřik.

Nic krásnějšího jsem si nemohla přát, spoutaná, bezmocná, ponížená, zbitá, ale přesto spokojená a šťastná. A vím moc dobře, že MŮJ PÁN je tím nejlepším milencem, kterého jsem poznala.