my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali
BDSM.CZ

Zakázané ovoce

Pro všechny zadané holky a kluky, kterým začalo být ve vztahu s „normálním“ člověkem trochu těsno. A v myšlenkách, slovech a možná i ve skutcích se vracejí k té svojí achillovce v podobě Jí/Jeho z minulosti, ze které se stala přítomnost a při nedostatku vůle a ostražitosti i budoucnost.

Dámy a pánové, pohodlně se usaďte a zajeďte si rukou pod spodní prádlo! Jsou 2 hodiny ráno, za okny podzim a ocitáte se na statku v pokoji pro hosty. V celém domě nikdo není, jen vy a Vaše Achillova pata, v podobě člověka, v jehož přítomnosti se z vás stávají zvířátka zmítaná pudy. Vidíte se po dlouhé době, každý žijete ve vztahu s jiným partnerem. Aktuálně ležíte v posteli, ona v manželské, on na jednolůžku. Dělí Vás přibližně dva metry. Jste spolu pár hodin, do teď jste si nevinně povídali a vzpomínali… posilněni čím je libo.

Následující text vznikl pár dní po této noci, která v nás probudila touhu. Touhu, kterou nejde nikdy zcela uhasit, nenápadně doutná, jako vyhasínající uhlíky v ohništi, stačí však přihodit polínko, fouknout a touha opět vzplane. A stejný efekt, jaký má benzín přilitý do ohně, má v tomto případě dlouhodobá abstinence, spolehlivý zesilovač hladu po vášni a rozkoši. Text je o tom, co se nestalo, nebo spíš o tom, co nebylo dokonáno. Proč se to nestalo? Staly se jiné věci, které však byly možná jen předehrou pro následující řádky a zakázanou budoucnost. Odhoďte soudnost a ostražitost,

Vezmem se za ruce a skočíme tam,
Kde jedině se pravdu dovíme.
Přestanem přešlapovat už na místě vzpomínek,
Spolu to zlomíme a zbavíme se stínů,
Vždyť v zakázaným ovoci je přeci nejvíc vitamínů 
    (Prago Union, Zakázaný ovoce, 2010)

Bylo by fér Vás upozornit, že se čtením následujících řádků stáváte obětmi zneužití. Zneužíváme Vás pro vlastní vzrušení z toho, že se „na nás“ někdo dívá, ačkoliv jde v realitě o tajemství beze svědků. Jste dárkem pro moji Achillovu patu. Povídka je svým obsahem pro vanilky, zkušenější nenadchne, snad ale ani neurazí. Naše touhy a představy dalece překračují hranice tohoto příběhu, dneska si však s námi můžete zavzpomínat na ty sladké začátky s někým, kdo se vám navždy vepsal do erotických vzpomínek.


Milý oslavenče, přeju Ti všechno nejlepší!

Přenes se v myšlenkách zpět do pokoje pro hosty. Ležíme v posteli, každý na té své, ležíme v tichosti. Zhasínáme a hlavou se nám víří myšlenky. Do této chvíle jsme na sebe za celý večer ani nesáhli a nic nenasvědčovalo tomu, že by za přesunem z jídelny do pokoje bylo cokoliv jiného než spánek. O to víc jsem překvapená, když se v mých myšlenkách vmžiku po zhasnutí objevuje touha a chtíč. Vlastně…až tak překvapená nejsem a jsem si dokonce jistá, že Tvoje myšlenky se synchronizovaně ubírají stejným směrem.

Jednosměrná do pekla, 2 x prosím.

Slyším jen vlastní dech a rukou si tiše zajíždím pod kalhotky. Vklouzávám prstem mezi pysky a zjišťuju, že se mi z pičky stává potok. V duchu se pobaveně pousměju nad tím, co se mnou dělá už jen Tvoje pasivní přítomnost. K prstu přidávám druhý, vklouzávám sama do sebe a z potoka se stává divoká řeka. Víme, co se honí hlavou tomu druhému, visí to ve vzduchu. Napětí by se dalo krájet. Není to poprvé, kdy se společně ocitáme pod rouškou tmy v situaci na hraně, a i díky tomu si jsem jistá, že Ti teď péro stojí v pozoru, jak kdyby spolu naše orgány rozkoše neverbálně komunikovaly dávno předtím, než jsme si šli lehnout. Každý si tichoučce hrajeme sám se sebou, jako když orchestr ladí své nástroje před dlouho očekávaným koncertem, čekáme jen na mávnutí taktovkou…

Budu to já, nebo ty?

Ticho přeruší Tvůj hlas, oslovuješ mě mým jménem. „Ano?“ odpovídám a snažím se, aby nebylo v mém hlase poznat, jak se mnou cloumá nadrženost. Odvážně začínáš verbalizovat své představy a konečně jim tak dáváš reálné obrysy. Chceš mě píchat, chceš si mě vzít a vymrdat ze mě veškeré pochybnosti, které se s každým tvým slovem stávají méně hmatatelnými a ačkoliv si nalhávám opak, Bůh a moje roztoužená kunda ví, že to chci taky. Dochází mi, že jsem soudnost nechala za dveřmi, které bychom sice stále mohli otevřít a vrátit se nohama na zem, do bezpečí, ale to by nám spolu nemohlo být na té druhé, odvrácené straně, tak dobře. Neřešíme nic, jediné myšlenky, pro které je prostor, jsou myšlenky plné touhy. Touhy se k sobě přiblížit a vystřelit se na měsíc. Na ničem jiném nezáleží, zítřek neexistuje, je jenom teď a tady a všechny buňky v těle křičí, na co čekáte?!

Odolávám, ale vůle mě pomalu ale jistě opouští, nejsem si jistá, zda se mi to zdá, nebo je to realita, najednou slyším svůj hlas, který Tě vyzývá, abys opustil bezpečí svojí postele. Zvu Tě na návštěvu. Na návštěvu zakázaného ráje, zatímco si rytmicky zajíždím prsty do roztoužené vagíny, které jsou aktuální tři prsty už málo. Chci, aby ses ve mě vykoupal, chci Tě mít v sobě až po koule, chci křičet vzrušením a chci to hned!

Nezdálo se mi to. Cítím Tě vedle sebe, známá vůně mě vrací zpět do reality. Do reality, která je ale úplně sjetá, já jsem sjetá, posedlá! Vyndávám si zmáčené prsty z kundičky a přemisťuji celou dlaň na Tvoje péro. Už jen jeho pevné sevření v dlani mě přivádí k orgasmickým záchvěvům. Moje pička lačně přijímá Tvoje prsty. Nedočkavě se vrtím, propínám se do luku a jdu tvé dlani naproti pánví.

To je konec.

Zapomínáme na svět kolem, ocitáme se na tom výhradně našem exkluzivním místě, které se neváže na žádný čas a prostor. Je všude tam, kde se ocitneme spolu a VIP vstupenky vlastníme jen my dva. Zběsile každý sám ze sebe strháváme oblečení, stačí od pasu dolů, na víc není čas.

Jsem rychlejší, vteřinu předtím, než se z leže na zádech chystáš do útoku, si sedám já na Tebe. Dosedám prudce a dosednutí provází hlasité zasténání. Vmžiku ho máš ve mně po kořen a moje nadržená kundička vítá starého známého. Sedm divů světa mají ostatní, my jsme objevili osmý. Zajíždíš mi rukama pod tričko a mačkáš mi moje velké kozy. Tvoje oči si přivykají na tmu a v mých vidíš šílenství. To, co předvádíme, se začíná podobat souboji na život a na smrt. Líbí se Ti, když Tě šukám, ale ty víš, že by holčička neměla zapomenout na to, kdo je tady pán.

Shazuješ mě ze sebe, pevně mě chytáš za vlasy a nutíš mě slézt z postele na koberec. Protestuji. Hlavou se Ti honí, jak je ta malá děvka vzpurná, když nad ní posledních pár let nedržíš pevnou ruku. Strháváš mě dolů, až se mi odřela kolena. Bolestně zakňučím, ale ty víš, že protestuji a bolestivě kňourám jen tak na oko. Klečím na zemi, na všech čtyřech, stále mě držíš za vlasy a chceš mi ho narvat do pusy. Nemůžu se dočkat, ale jsem přece zlobivá holka a snažím se odvrátit tvář.

Vlepíš mi facku, chytneš mě za bradu, podíváš se na mě a dáváš mi to rozkazem. Moc dobře víš, že na to jsem čekala. Podvoluji se a začínám Ti ho kouřit, ale touha je silnější, už se to nedá nazývat kouřením, pevně mě držíš za vlasy a šukáš mě do pusy. Cítím, jak se špička Tvého penisu dotýká mých mandlí. Natahuje mi, to Ti je ale jedno, sliny mi pomalu stékají z koutků dolů po bradě, protože mi nedáváš prostor polykat... polykat... bojuješ sám se sebou, chceš se mi vystříkat do pusy, zároveň se ale těšíš na poslední tělesný otvůrek, kterému se po Tobě stýská.

Dál mě necháváš Ti ho kouřit, ale už mě nedržíš za vlasy, Tvoje ruce se začínají věnovat mému zadečku, namočíš si prsty v mojí kundě a prstíš mi anální dírku, zatímco se Tvůj penis topí v mé puse. Ve chvíli, kdy Tvoje prsty poprvé zajedou do dírky, slastně povzdechnu, díky čemuž na malou chviličku více pootevřu pusu. Okamžitě toho využíváš a strkáš mi ho tak hluboko, že se mi obličej stahuje do bolestné grimasy.

Odtahuji se a popadám dech, jednou rukou se podpírám a druhou si chci otřít pusu od slin. Nebyla by však škoda nevyužít tento přírodní lubrikant? Navlhčenými prsty Ti zajíždím mezi půlky, zatímco Ti ho dál kouřím. Nezajíždím dovnitř, jen vyvíjím lehký tlak. Vím, že se Ti to líbí, čím víc zvětšuji tlak, tím intenzivněji mi prstíš análek. Už už se chystám proniknout prstem do Tebe, ale vím, že se dá Tvůj prožitek rozkoše povznést ještě kousek dál.

Přestávám Ti ho kouřit, přestávám se věnovat tvé prdelce. Taky brzdíš a shora na mě nechápavě koukáš, klečím pod Tebou a uvnitř sebe se usmívám nad Tvým pološíleným zmateným pohledem. Můj pobavený pohled rychle střídá přísný. „Otoč se a klekni si!“ Nelíbí se Ti, jak s tebou mluvím, ale víš, co Tě čeká a v duchu si říkáš, že mě za moje drzé chování potrestáš později. Klečím a ty klečíš zády ke mně, pokládám Ti ruku na záda a tlačím Tě do předklonu, přidržuješ se kraje postele a přede mnou se otvírá pohled na Tvůj pevnej zadek. Dlaněmi roztahuji Tvoje půlky od sebe a nořím mezi ně svůj vlhký obličej. Přejíždím špičkou jazyka po povrchu Tvého análu, stále nezajíždím dovnitř a ty jsi na pokraji šílenství. Celou plochou jazyka Ti dělám dobře, rukou Ti sjíždím mezi nohy a pevně Ti svírám Tvoje roztoužené péro, které mi pulzuje v dlani.

Pokud jsem Tě doteď neměla pod kontrolou, teď už mám. Hlavu mám stále mezi Tvými půlkami, zajíždím špičkou jazyka dovnitř a pevným stiskem Ti pomalými pohyby honím Tvoje ztopořené péro. Slyším, jak se Ti zrychluje dech, vyslovuješ moje jméno a přidáváš za něj slastný povzdech, „…to je skvělý…“ Ne asi chlapečku, pomyslím se, takhle to s Tebou totiž žádná jiná neumí, vím moc dobře, jak Tě přivést na pokraj šílenství. Měním intenzitu, chvíli používám špičku, chvíli celou plochu jazyka. Měním tlak, chvíli zajíždím dovnitř, chvíli se pohybuji krouživými pohyby pouze po povrchu. Přestávám se Ti věnovat jazykem a během toho, co Tě honím, si strkám ruku mezi nohy, kundičce se evidentně líbí, jak si v mé režii ztratil kontrolu nad situací, i nad sebou samým. Zajíždím si prstem hluboko dovnitř a vzrušením vydávám slastný výdech. Chvíli se věnuji sama sobě, zatímco Ti stále pevně svírám čuráka a synchronizuji pohyby pravé i levé ruky. Nemůžu se dočkat, až ho do mě zase vrazíš!

Nezapomínám ale, že mám před sebou nedokončenou práci. Vyndávám prsty ze své roztoužené pičky a vracím se k Tvé dírce. Několikrát po ní přejedu celou plochu jazyka, jako když vylizuješ talíř po sakra dobré specialitě, kterou sis dlouho odpíral. Palcem a prostředníčkem Ti roztahuji půlky a vzápětí Ti na Tvou vylízanou prdel flusnu. Naposled si zajíždím prostředníčkem mezi nohy, rozhrnuji špičkou prstu pysky od sebe a máčím si ji v rozžhaveném brouzdališti. Roztírám Ti navlhčeným prostředníčkem krouživými pohyby sliny po povrchu Tvého řitního otvoru. Cítím tlak, jak mi jdeš zadkem naproti, nemůžeš se dočkat, až do Tebe zajedu, ale mě Tvá touha nestačí. Chci to slyšet, chci abys prosil! A nemusím na to čekat dlouho.

Toužebně mě oslovuješ jménem, „ano?“ laškovně odpovídám, zatímco Ti prstem neustále kroužím po prdelce. Ve chvíli, kdy se snažíš sám napíchnout na můj prst zmírňuji tlak, kterým atakuji Tvůj anál a ve chvíli, kdy se mi vzdaluješ, tlak zase zintenzivňuji. Jednou rukou si hraju s Tebou, druhou sama se sebou. Na tváři mám úsměv, lehce se koušu se do rtů a užívám si pohled na to, jak se Tvoje tělo zmítá touhou. Také Tě oslovuji jménem a přidávám za něj příkaz, „popros mě!“. V první vteřině Tě napadne, co si to dovoluju, ale v druhé už slyším roztoužené „prosím!!!“. A pohybem pánve mi jdeš opět naproti a tentokrát se však již dočkáváš očekáváného. Zajíždím prstem do Tebe. Slastně povzdychneš a sám se šukáš pomocí mého prstu. Zdá se mi to, nebo je jeden prst málo? Přidávám opatrně druhý a ty trochu zaraženě přestáváš s pohyby tam a zpět. Teď Tě prstíky šukám já. Líbí se Ti to, slyším to, protože s každým zasunutím zasténáš. Přestávám si hrát sama se sebou a volnou rukou Tě chytám za čůráka. Hlavou Ti projede, že by to bylo jistě velkolepé finále, ale zároveň by ses mi rád vystříkal do zadku, přesně tak, jak sis to od našeho posledního šukání tajně představil již mnohokrát. Počkáš na chvilku, kdy jsou mé prsty pouze na okraji tvé dírky a…

…prudce mě otáčíš a okamžitě ho vrážíš až po koule do mojí mokré kundy. Chytáš mě za boky a vůbec se s tím nesereš, přirážíš jak smyslů zbavený. Je tohle ráj, nebo peklo? Jsme jako zvířata zmítaná pudy, sténám a prosím Tě, abys mě píchal do zadku. Sám se nemůžeš dočkat, ale hraješ si se mnou a chceš, abych prosila víc. Dál mě šukáš do kundy, měníš rychlost i hloubku přírazů. Tyčíš se nade mnou jako bůh pomsty a rychlým pohybem mi sundáváš tričko a bolestivě mi tiskneš kozy. Křičím, není mi rozumět, ale ty víš... vyndáš ho ze mě, ale jen pro to, abys ho do mě mohl v druhé vteřině zasunout, zasunout do mého zadku. Lubrikant není potřeba, máme svoji vlastní značku a podnik pro výrobu se nachází přímo mezi mými stehny. Tvrdě přirážíš a mě se podlamují kolena, společně se suneme k zemi. Jestli není stav naprostého šílenství tohle, tak co potom?! Bradavky se mi bolestivě dřou o koberec a slyším, jak mi vzdycháš do ucha a Tvůj čůrák se zvětšuje před grandiózním finále. Žadoním o to, aby ses do mě udělal a nemusím prosit dlouho. Poslední vzepětí a pouštíš to do mě, zatímco v orgasmických výkřicích opakuji zakázané jméno… Tvoje jméno.

Zůstáváš na mě ležet, pevně mi svíráš zápěstí a cítíš, jak se moje tělo přibité k zemi chvěje odeznívajícím vzrušením. Na krku mě studí kapičky Tvého potu a v úplném tichu slyším jen Tvůj zrychlený a těžký dech, který se s každým výdechem pomalu vrací do klidové frekvence. Zvedáš se ze mě a sedáš si na postel, upřeně se na mě díváš, zatímco se z leže zvedám do sedu a se sklopeným zrakem chaoticky šmátrám roztřesenýma rukama po zemi ve snaze najít tričko, které si ze mě před chvíli serval. Zvířecí pudovost střídá stud. Cítím na sobě Tvůj pohled a znervózňuje mě. Připadám si jak malá holka, která provedla něco špatného a čeká na pokárání. Pobaveně pozoruješ změnu v mém chování a úmyslně mlčíš, abys mě přivedl do ještě větších rozpaků. Mísí se ve mě celá škála pocitů a emocí, jejichž intenzita mi zrychluje tep. Jednou z emocí je vztek, vztek na to, co semnou dělá Tvoje přítomnost. Jsem v tom bezbranná, nemám to pod kontrolou, opouští mě soudnost, a to mě dovádí k šílenství. Rostoucí vztek mi dodává odvahu a zvedám zrak. Mlčky si hledíme do očí a vztek střídá odevzdání se. Nevím, co běží hlavou Tobě, ale pokud se pozorně zadíváš, pohledem Tě zvu k pokračování příběhu.

Od tý doby co jsem tvůj, jsem nesvůj,
Po každý, když jsem s tebou, jsem jinde.
Ve chvíli, kdy jsme spolu, sami víme,
že když si necháme chuť zajít,
Možná to jednou vyjde. 
    (Prago Union, Zakázaný ovoce, 2010)