Začaly dopadat první kapky. Proklínala jsem Boha, toho samého Boha, ke kterému jsem se ještě před týdnem vroucně modlila. V suchu kláštera se dobře věřilo, že On všechny spasí, zachrání, nakrmí hladové a uzdraví choré. Teď ale bylo všechno jinak. Musela jsem si pomoci sama. Měla jsem jedinou jistotu a to tu, že On mi určitě nepomůže.
my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali
