Kolik slz a potu se do jejího dřeva asi vsáklo. A teď si tu stojí a dlouho již neslyšela ani pláč, ani kletby. Dřevěná trestná lavice. Stojí v jedné z místností muzea a vnímá jen lhostejné pohledy návštěvníků. Lhostejné? No asi jak kdy, ten můj tedy určitě lhostejný není. Nemohu od ní odtrhnout oči. Žena s příjemným hlasem, která naši skupinu provádí, něco povídá a já jsem přesvědčen, že ona ze dřeva není.
Rubrika Erotické povídky
Hlavně udělat na správce dojem, pomyslela si Vrena, když splétala své husté černé vlasy do copu. Protože, ať si kdo chce co chce říká, je lépe nechat správce na sebe mlsně koukat, než se dřít na zahradě. A krom toho... krom toho mi nebude proti mysli, když se zakouká trochu víc, pousmála se v duchu Vrena a posunula si ramínko haleny do strany. Tak, teď ještě poupravit sukni, škoda, že nemám nějakou lepší, a honem za správcem, celá naobědvaná čeládka se jistě dávno spokojeně rozlezla po zahradě i paláci, ale lépe nechat správce chvíli čekat a přijít trochu upravená...
Tento příběh mi vyprávěla milá a inteligentní dáma na plese, který se koncem loňského roku konal u hraběte de C., který je mým i jejím vzdáleným příbuzným. Zprvu jsem pro její vysoký věk - a pro dnešní zálibu určitých dam ve fantaskních smyšlenkách - nebral její vyprávění vážně. Avšak v průběhu letošního roku jsem se přesvědčil o pravdivosti jejích slov, nebo aspoň o existenci osoby, o níž příběh vypráví. Chtěl jsem se tedy s touto duchaplnou ženou opět sejít, ale nechtěla již o této historii více slyšet. Rozhodl jsem se tedy dodat jejímu vyprávění literární charakter a uveřejnit ho.
Pokračování vyprávění o dvou dračicích a jednom příliš důvěřivém mladíkovi.
Pravdivý příběh s poučením: Pokud máte miláčka, který teprve začíná a ještě si plete kajak s kánoí, nikdy – ale opravdu nikdy – ho nepouštějte na slalomovou propust, má-li v sobě venušiny kuličky.
Jak to může dopadnout, když si člověk vyrazí odreagovat se od práce a začne hrát kostky s holkama.
Erotická povídka, která vlastně ani moc erotická není. Přináší ale zamyšlení nad některými aspekty BDSM vztahů, o nichž se zpravidla příliš nemluví. První dílo nové a velmi slibné autorky.
Dotýkal jsem se jí, zněžněla, dětsky kouzelná, stala se ženou a děkovala za to očima. Odnesl jsem ji do postele, jako dítě, položil jsem ji opatrně. "Budeš už spinkat broučku můj, viď má nejdražší, Lucifírku můj?" Usmála se, moje malá, šibalsky. "Ještě jsem si nevyčistila zoubky. A chci pohádku." "Tak syp, vyčurat a vyčistit zoubky. A vem si pyžamko, ať ti mám co svlíkat, až se probudíš!"
Znáte to taky? Chováte se schválně tak, že vysloužíte výprask, a pak škemráte, aby byl mírný, ale kdesi uvnitř je touha nechat se seřezat do bezvědomí? O tom je tahle povídka.
Překřížené ruce jí k sobě tiskne silná černá hedvábná stuha. Pevná, ale hebká. Tu samou stuhu má omotanou i kolem kotníků. Trošku ji asi škrtí, ale určitě škrtí míň než ta, která jí svazuje hrudník. Tedy lépe řečeno, ty, které jí svazují hrudník. Jedna nad prsy, druhá pod nimi. Dvěma drobnějšími stužkami jsou v podpaží obě silnější stuhy spojené. Třetí, užší červenou stužkou, jsou spojené i mezi prsy. Těmi krajními se dá pohybovat a tím prsa utahovat a povolovat. Má je ráda velmi utažené, jak jen to jde, takže dýchá trošku ztěžka. Nebo to je hromadící se vzrušení, které jí rozšiřuje nozdry a se vzduchem v plicích šustí jako s balicím papírem?