Pravdivý příběh s poučením: Pokud máte miláčka, který teprve začíná a ještě si plete kajak s kánoí, nikdy – ale opravdu nikdy – ho nepouštějte na slalomovou propust, má-li v sobě venušiny kuličky.
Rubrika Erotické povídky
Jak to může dopadnout, když si člověk vyrazí odreagovat se od práce a začne hrát kostky s holkama.
Erotická povídka, která vlastně ani moc erotická není. Přináší ale zamyšlení nad některými aspekty BDSM vztahů, o nichž se zpravidla příliš nemluví. První dílo nové a velmi slibné autorky.
Dotýkal jsem se jí, zněžněla, dětsky kouzelná, stala se ženou a děkovala za to očima. Odnesl jsem ji do postele, jako dítě, položil jsem ji opatrně. "Budeš už spinkat broučku můj, viď má nejdražší, Lucifírku můj?" Usmála se, moje malá, šibalsky. "Ještě jsem si nevyčistila zoubky. A chci pohádku." "Tak syp, vyčurat a vyčistit zoubky. A vem si pyžamko, ať ti mám co svlíkat, až se probudíš!"
Znáte to taky? Chováte se schválně tak, že vysloužíte výprask, a pak škemráte, aby byl mírný, ale kdesi uvnitř je touha nechat se seřezat do bezvědomí? O tom je tahle povídka.
Překřížené ruce jí k sobě tiskne silná černá hedvábná stuha. Pevná, ale hebká. Tu samou stuhu má omotanou i kolem kotníků. Trošku ji asi škrtí, ale určitě škrtí míň než ta, která jí svazuje hrudník. Tedy lépe řečeno, ty, které jí svazují hrudník. Jedna nad prsy, druhá pod nimi. Dvěma drobnějšími stužkami jsou v podpaží obě silnější stuhy spojené. Třetí, užší červenou stužkou, jsou spojené i mezi prsy. Těmi krajními se dá pohybovat a tím prsa utahovat a povolovat. Má je ráda velmi utažené, jak jen to jde, takže dýchá trošku ztěžka. Nebo to je hromadící se vzrušení, které jí rozšiřuje nozdry a se vzduchem v plicích šustí jako s balicím papírem?
Military prostředí je pro S/M fantazie docela časté. A v moderní, profesionalizované armádě, jsou i ženy - a to i na místě velitelů. I když si nejsem zcela jist, zda se v AČR řeší disciplinární problémy popisovaným způsobem, představa je to rozhodně zábavná.
Varování pro děčata: Nezkoušejte sbalit cizí automobilové závodníky, sic se dočkáte pruhované zadnice! (Ale nakonec, proč ne, že? ;-)
Pohodlně jsem se opřel a natáhl si nohy. Oni pohodlí neměli ani v nejmenším, když přede mnou klečeli. Ruce měli natažené před sebe a dotýkali se jenom konečky prstů. Na nich jim ležel jezdecký bičík. Věděli, že ho nesmí upustit, jinak budou oba dva biti. To bylo také všechno, co o sobě navzájem věděli, nikdy předtím se neviděli. Lépe řečeno: neviděli se ani teď, protože oba měli na očích neprůhledné pásky. Z toho druhého znali jenom konečky prstů.
Konečně naše zbité, poštípané, podrápané a zneuctěné samičky dorazily ke srubu, s námi v těsném závěsu. Unaveně se svezly na podlahu a takzvaně si lízaly rány. Štípavé šlehy devítiocasou kočkou, kterou jsem si vyndal z auta, je probral zpátky k životu.