my jsme ti lidé, před kterými nás rodiče varovali
BDSM.CZ

Články autora Mikhail

Ta rána poté
Damien přišel do obýváku o nějakých deset minut později, s ručníkem kolem pasu. Voda mu ještě kapala z mokrých světle hnědých vlasů, a celkově vypadal podstatně zdravěji. Jen se pořád tvářil jako zpráskaný pes, na což dle Eirana neměl nárok, protože ho nikdo nezpráskal. Zatím.
Koníčky a koníčci (2/2)
Zatímco svými slovy vdechoval život mladému holštýnskému hnědákovi Covenantovi, jsem ho postupně zbavoval oblečení. Neměl toho na sobě moc, takže jsem ještě využil šance, a v rekordním čase se převlékl zpátky do jezdeckého – tedy kromě bot. Fakt, že oblečení bylo cítit skutečnými koňmi, mi teď stejně nahrával.
Koníčky a koníčci (1/2)
Ke koním jsem své… jiné koníčky nikdy netahal, byť některé – dobrá – mnohé, pomůcky byly více než sympatické. Bič, který jsem měl na Case, byl zkrátka jeho, nikdy mě ani nenapadlo ho použít k jiným účelům, snad i proto, že jsem měl doma jiný, vhodnější. A Casovu uzdu nebo uzdečku, jakkoliv pěkné to kožené řemení bylo, bych na člověka nasadil jen těžko. Ale hlavně, zkoušet to na zajíčka, kterého jsem sotva potkal...
Nikdy nikomu nevěř
Nejsi hluchý, nejsi ani hloupý. Takže jediné možné vysvětlení je, že jsi to udělal úmyslně. Chceš, abych tě bil, líbí se ti to. Vzrušuje tě to. Mám pravdu?