Stejně jako u mnohých jiných úchylů, i u mne nastal další zlom v sebepoznávání, když jsem získal přístup k Internetu. MaMedia, Geocities... a nakonec i BDSM.CZ.
Archiv článků
Znáte to taky? Chováte se schválně tak, že vysloužíte výprask, a pak škemráte, aby byl mírný, ale kdesi uvnitř je touha nechat se seřezat do bezvědomí? O tom je tahle povídka.
Překřížené ruce jí k sobě tiskne silná černá hedvábná stuha. Pevná, ale hebká. Tu samou stuhu má omotanou i kolem kotníků. Trošku ji asi škrtí, ale určitě škrtí míň než ta, která jí svazuje hrudník. Tedy lépe řečeno, ty, které jí svazují hrudník. Jedna nad prsy, druhá pod nimi. Dvěma drobnějšími stužkami jsou v podpaží obě silnější stuhy spojené. Třetí, užší červenou stužkou, jsou spojené i mezi prsy. Těmi krajními se dá pohybovat a tím prsa utahovat a povolovat. Má je ráda velmi utažené, jak jen to jde, takže dýchá trošku ztěžka. Nebo to je hromadící se vzrušení, které jí rozšiřuje nozdry a se vzduchem v plicích šustí jako s balicím papírem?
Military prostředí je pro S/M fantazie docela časté. A v moderní, profesionalizované armádě, jsou i ženy - a to i na místě velitelů. I když si nejsem zcela jist, zda se v AČR řeší disciplinární problémy popisovaným způsobem, představa je to rozhodně zábavná.
Dříve či později se musí většina lidí, co jsou na BDSM vyrovnat s jedním problémem: jsou jiní, nejdou s davem. Tohoto problému jsem byl v zásadě ušetřen. Já byl „jiný“ odjakživa a moje sexualita v tom myslím žádnou podstatnou roli nehrála. Do kolektivu jsem nikdy nezapadl a nikdy jsem se o to ani nesnažil. Myslím, že se dost ulevilo jak mně, tak kolektivu.
Varování pro děčata: Nezkoušejte sbalit cizí automobilové závodníky, sic se dočkáte pruhované zadnice! (Ale nakonec, proč ne, že? ;-)
Pohodlně jsem se opřel a natáhl si nohy. Oni pohodlí neměli ani v nejmenším, když přede mnou klečeli. Ruce měli natažené před sebe a dotýkali se jenom konečky prstů. Na nich jim ležel jezdecký bičík. Věděli, že ho nesmí upustit, jinak budou oba dva biti. To bylo také všechno, co o sobě navzájem věděli, nikdy předtím se neviděli. Lépe řečeno: neviděli se ani teď, protože oba měli na očích neprůhledné pásky. Z toho druhého znali jenom konečky prstů.
Pokud se budete anglickou BDSM scénou chvíli zaobírat, tak dříve či později narazíte na fenomén jménem Aristasia. Když jej začnete zkoumat podrobněji, tak nejasností neubývá, ba spíše naopak.
Zásadní zlom v mém životě znamenal okamžik, kdy jsem se naučil číst. To mi šlo velmi rychle, byl jsem patrně jeden z mála, kdo byl v první třídě napomínán, aby si nečetl pod lavicí (to mi v zásadě vydrželo až do konce školní docházky). Hlavní vina za rozvoj mé sadomasochistické sexuality leží na bedrech dvou autorů: Jiří Winter-Neprakta a Dick Francis
Konečně naše zbité, poštípané, podrápané a zneuctěné samičky dorazily ke srubu, s námi v těsném závěsu. Unaveně se svezly na podlahu a takzvaně si lízaly rány. Štípavé šlehy devítiocasou kočkou, kterou jsem si vyndal z auta, je probral zpátky k životu.